Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Č. 328—329: 25.—28. června 1437. 221
toho se jest do sie chvíle nestalo. Avšak my všechny věci tobě jsme dokonali, což
jsme dokonati jméli; i Zádámet toho s pilností, aby svrchupsanému Janovi v jeho
moc, když tento list opatfi§, toho Lompnického sboZie bez prodlenie a ottahovanie
všelikého postúpil, jakožs nám i jemu slíbil to učiniti; a věřímet, že nás o to dále
starati nedáš. Dán v Praze ten úterý po sv. Janu Křtiteli božím, let království
našich uherského etc. paddesátého prvého, římského sedmezcietmého, českého sedm-
nádetého a césařstvie v pátém létě.
Ad relacionem Przibiconis de Clenowy,
tenente^ sigillo Emerico de Marchaly,
magistro curie.^
Na rubu: Urozenému Oldfichovi z Rozenberga,
věrnému našemu milému. i|
Pečeť odpadla.
329. V Prachaticích, 28. června [1437].
Jan Smil z Křemže Oldřichovi z Rožmberka: o schůzce k rozmluvě ve věci
vesnic zlatokovunských; žádá znovu za postoupení vesnic zboží Pořešínského.
Krumlov, Schwarzenb. archiv: I 6. BP« 5i, or. pap.
AČ. XXI, 289 č. 24.
SluZbut svü vzkazuji TM, urozeny pane mily! JakoZ mi TM* pís$e o téch vesni-
ciech,/ na kteréž řádné zápisy jmám od krále neboZtika i od ciesafovy M", a v tom
mi TM: píše, že chcete o to ciesařovu M* obeslati: psal sem TM" několikrát již,
zpravuje TM*, kterak nynie i prvé na to sboZie fádné zàápisy jmám.? ProtoZ vérim
ТМ“, že mú službu TM“ sobč zachová a mnčť mého zbraňovati nebudeš, neb to
TM* dobře vie, co jsem já dal za to své ciesařově M“. A přes to buoh to vie, Ze
bych TM nerad hnéval, neZ radéjit bych poslüZil a TM“ sobě zachoval. Protož, ráčíš-li
se kde se mnü sjeti, abychva o to sama rozmluvila a v to mezi sebü sama uhodila,
ačkoli jmám na to od ciesafovy M majestáty a fádné zápisy, neb bych raději
TM" poslüZil, neZ bych chtél TM* hnévati. Ráéís-li to uciniti, ra6 mi to dáti védéti
tvým listem a tu, kdež bych já mohl bezpečně prijieti anebo pfietele miesto sebe poslati.
A jakož sem TM“ psal o Zubčice, Výheň a o Dědkov,* na to mi TM“ nedal ižádné
odpovědi. A to jsú lidé moji, mně stúpení, mně se opověděli za mój člověk i úroky
mi platili: a TM“ se v ně uvázal. Protož TM“ prosím, rač mi jich postúpiti. Tohot
a—b) připsáno níže jinou rukou.
1) List ten se nezachoval. 2) viz výše č. 326, 327. 3) srv. pozn. 8 na str. 220.
