Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
121
hrad Adelburk z vlastních peněz a přivtělil jej k české
koruně.)
Když císař Karel IV. koupil dne 29. října r. 1353 od
rýnského falckrabčte Ruprechta staršího“) a dne 5. listo-
padu téhož roku od Ruprechta mladšího“) hornofalcké
hrady, města a městečka, jež oba zdědili po zemřelém
falckraběti Rudolfovi, nabyl spolu s novými hornofalcký-
mi državami také hojně listin. Listiny ty byly původně
vesměs uloženy v archivu zemřelého falckrabète Rudolfa.
Avšak originály téměř všech listin, jež byly tenkráte
císaři Karlu IV. vydány, nejsou již dnes v archivu české
koruny; známe je toliko ze starého kopiáře českého ko-
runního archivu.“) V archivu české koruny je podnes
uloZen revers sulzbasského victuma Ruprechta Stôra,‘”)
vydaný dne 3. ledna r. 1341 rynskému falckrabéti Rudol-
^?) Hrad Adelburk se prostíral u Klapfenberka na iihovychod
od Neumarktu v okrese parsberském. Ze starého hradu Adelburka se
nám zachovala ien nepatrná zřícenina. O dějinách hradu Adelburka
pojednal zevrubně podle nejnovějších badání Fr. Her. Hofmann »Be-
zirksamt Parsberg« (str. 19 a sl.) ve IV. sešitu díla »Die Kunstdenk-
mäler des Kgr. Bayern II., Regierungsbezirk Oberpfalz und Regens-
burg«, jež vydal roku 1906 v Mnichově G. Hager. Pojednani to dluż-
no však ještě doplniti údaji historickými, jež nám poskytují listiny
archivu české koruny, ježto Hofmann neznal listin o zástavě hradu
Adelburka císařem Ludvíkem Bavorem.
Po smrti Konradinově dostal se Adelburk roku 1269, v držení
dolnobavorského vévody Jindřicha XIII. Později byl majetkem Pauls-
dorferů; dne 12. dubna r. 1332 získal Adelburk Ludvík Bavor od Jin-
dficha z Paulsdorfu. Tvrdi-li Hofmann (l. c), Ze hrad Adelburk se
dostal roku 1342 v držení rytífü ze Sinzenhofenu a od nich později
v držení řezenského rodu z Aue, neodpovídá tvrzení to zcela sku-
tečnému vývoii věci i dlužno je podle listin archivu české koruny
doplniti na tolik, že Ludvík Bavor skutečně již roku 1335 zastavil
Adelburk Auerům i Sinzenhoferům zároveň. Teprve dne 2. listopadu
r. 1356 došlo mezi oběma rody k dělení, podle něhož se Sinzenhofe-
rové vzdali Adelburka ve prospěch Auerů. (Listina o tom jest uložena
v hlavním státním archivu mnichovském; viz též Freyberg, Regesta
sive rerum Boicarum autographa e regni scriniis VIII., str. 359.) Po-
sléze roku 1373 zastavil císaf Karel IV. hrad Adelburk za 2400 kop
praÿskÿch gro&ü vévodüm hornobavorsk$m. (Freyberg, Regesta sive
rerum Boicarum autographa e regni scriniis IX., str. 302.
^) Repertorium XII. A (archivní pomůcka čís. 389), čís. 385.
15) Repertorium XII. A (archivní pomůcka čís. 389), čís. 390.
16) Roudnický kopiář, pag. 376—390. Nékolik z nich (z doby po
roce 1346) otiskl V. Hrubý, Archivum coronae regni Bohemiae Il.
(1928), str. 84, čís. 75; str. 89, čís. 79; str. 89, čís. 80; str. 90, čís. 81;
str. 100, čís. 90; str. 131, čís. 112; str. 141, čís. 123; str. 194, čís. 146;
str. 220, čís. 169.
1”) R. Koss, Katalog 2, I. c. str. 183, čís. 230.
