Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
542 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
apud Pragam sancitis insistere vel iis saltem inhaerere vestigiis, quae matura de-
liberatione praeeunte principem in hoc solio maiestatis collocarunt; at vero aliter
eum acciderit, hoc me consolor. neminem nostrum vel nostrorum in communionem
culpae trahi posse, quae omnis in iis residet. qui aliis exclusis soli summam rerum
ad se traduxcrunt.
Porro quod IDV* ad deliberandum proponit amplius, num ex re confoede-
ratarum provinciarum fuerit iis subscribere nec ne. id sane me non minus quam
ilam ambiguam tenet. et certe, si sententia verbis metienda sit. minime consultum
existimem, ratas haberi. At quia praetexitur privatim tantum regem concernere
omnia et ad personam ipsius (ut loqui illi mos est) spectare, vel a rege petendam
explicationem clariorem. erediderim. vel a provinciis ipsis eiusmodi dandam, quae
contractum Pragensem non infringat, iura et immunitates provinciarum non destruat;
quo facto concident mea opinione omnia, quae sub involucro obscuriorum verborum
ad perniciem communi libertati ct saluti struendam delitescere hie illie videntur.
Et id quidem apud nos in consultationem proximo conventu, cui XVII. huius mensis
dies praesceriptus, veniet, quo finito ad IDV*" de exitu deliberationis perscribam.
Novi nihil affertur, vetus enim id iam est fidem frangere, ludere iuramentis,
verba dare, iure nihil, omnia per vim agere, et quidquid aliud corrupti hominum
mores invexerunt. ita ut si aliud quid audire contingat. inter nova merita referri
possit. Fertur tamen pacem inter principes imperii certis conditionibus firmatam,
militem Passavianum dimitti, dissidium inter agnatos principes Palatinos de admi-
nistrando electoratu palatinensi ad concordiam deduci, Hispanum Sabaudo pacem
dare, et alia, quae turbae huius saeculi subministrant; quorum ego vel nihil vel
paucissima credo, quin potius omnia vere proximo in cruentum bellum eruptura
mihi persuadeo, quod si non ab alis, a nobis tamen clementer avertat DEUS,
euius sacrosanctae tutelae IDV^» eommendo. Drevohosticii VI. Idus Novembris [1610].
Konc, v knih. Bludov. 3881 fol. 170 č. 69.
1707.
Bedrichovi Sedlnickému (z Choltie) uvádí düvody, proé nemůže o jeho žádosti soudu Opav-
skému pséti, aby sirotku po neb. pánu ze Zvole léta doplněna nebyla. — Na Rosicích, 23. li-
stopadu 1610.
(Panu Bedřichovi Sedlnickýmu.) S. sc. Psani VMti, kterymz mi, ze by sirotku
po nebožtíku pánu ze Zvole léta doplněna býti měla, oznamovati, a poněvadž by to
se škodou sirotčí býti mohlo, abych o to psaní k soudu Opavskému učinil a toho
bránil, žádati ráčíte, jest mí při minulým sjezdu Brněnským dodáno. Na kteréž ač
bych byl rád tehdáž odpověď dal, avšak když mi čas k tomu nepostačoval, toho sem
zanechati muosel. Netajim pak před VMtí, že bych rád k žádosti VMti a pro dobré
