Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
192 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtécha 2 Pernšteina
ručenství knížeti JMti pánu a synu svému milému a pánům a rytířstvu toho kní
żectvi, coż mohu dobrého učiniti a jaké přátelství ukázati, na jiném nejsem, než
abych se tak dal najíti. I může-li se ta cesta obmysliti, aby knížé JMt v spravování
svého knížčctví vjíti a vstoupiti ráčil, a tomu soudu aby na překážku nebylo: vděčen
toho budu, a nebude potřebí toho ukazovati, žě JMt knížě držitelem statku a kní-
żetstvi svého není, a nemaje nic v rukou svých ničímž nevládne, poněvadž jest ujíti
neráčil ani panství svého.
Coż se pak toho tażćni dotyce, k kterómuż jest kniżć JMt od krále JMti
obeslán, aby se dal u Znojma najíti i s poddanými svými, tak jakž sem JMti prvé
psaní učinil, když mi JMt o to psáti ráčil i vám, kdy ste u mně byli, oustně
oznámil a ještě tímto psaním oznamuji: potáhnou-li jiná knížata osobami svými
i s poddanými svejmi, že knížeti JMti nenáleží ani poddaným JMti, aby JMt měl
s poddanými svými doma zuostati. Pakli jiná knížata ani poddaní jejich nepotáhnou,
také kníže JMt muoz se tak zachovati, jak se jiní zachovají. Přišlo-li by pak k tomu
tažení, aby JMt osobou svou táhnouti ráčil, pokudž mně nejvejš náleží v tom se
k JMti zachovati a JMt opatřiti, všecko ród ućinim, a o páních a rytířstvu toho
knížetství také nepochybuji, než že se budou věděti při tom jak zachovati.
Druhý artikul jest tento, abyste mi předložili, že knížeti JMti a pánuom
a rytířstvu toho knížěčtství od hejtmana vrchního, kněze biskupa Vratislavského, podle
zuostání sněmovního Vratislavského jest rozkázáno, aby hory od Uher k vám za-
roubány byly pro uvarování vpádu náhlého do toho knízétství oc. Tu že znáti mohu,
když se hory zasekají, Ze tu také lidí potřebí bude, kteříž by těch zárub bránili,
a když by lidi odtud do Moravy vypraviti měli, a tu také na tom pomezí těch hor
brániti, že by tomu všemu dosti učiniti nemohli; a to abyste mi oznámili, že v tom
knízétství dosti málo lidí jest, když desátého člověka vypraví, že víc vypraviti ne-
mohou než IIIj“ člověkův. Pak netoliko aby měli odtud lidi dávati, ale že by po-
třebné bylo, aby jim odjinud lidí více na pomoc dáno bylo, aby se ty cesty přes
hory i také na Živec, ač by se tam obrátiti chtěli, jim brániti mohli.
Na ten artykul tuto jim odpověď dávám, že s králem JMtí o to sem mlu-
vení učinil a JMKské to všecko předložil, pak od JMti sem žádné gruntovní ani
konečné odpovědi dosáhnouti nemohl. A protož toto jim při tom oznamuji, že jest
při mně zdání mého, a co se při mně snáší, jestliže by kníže JMt i s nimi k tako-
vému tažení od hejtmana vrchního od kněze biskupa Vratislavského obesláni byli,
aby předse táhli, aby mně taková věc stěžně oznámena byla. Neb bude-li vuole
boží, nejdou mne na Tovačově anebo v Hradišti v vojště, a já vyrozumě již tako-
vému napomenutí, které by se knížeti JMti i jim od hejtmana vrchního stalo, ne-
obmeškal bych jim oznámiti, jak by se při tom zachovati měli. Avšak že já ještě
králi JMti o to psaní činím, JMti to ukazujíc, jak země Slezská jest odtud otevřena;