Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
£ roku 1543. 129
Čech z mrtvých vstal a do kostnic nahlédl a zavolal na staré Čechy, aby z mrtvých
vstali; poněvadž se mladí brániti nechtí, jako jest onen Římanín udělal. Pán Bůh
rač dáti, aby národové naši ještě toho dočěčkali, abychom Čechové, Moravané a Sle-
záci byli; neb těchto časův nevíme, co sme a po jaký sme se šlechtě vrhli. A ty ná-
klady, kteréž sme na cizí národy těchto let vynaklädali, pomáhajíc jim k poctivosti
i k statku a tím je více milujíc než sami sebe: jest to i proti přikázání božímu,
abychom jiné měli více milovati než sami sebe; pak jakéž koli náklady činiti budeme,
abychom je sami na se a na národ svůj činili a sobě sami k statkům i k pocti-
vostem pomáhali.
Avšak podle toho cizích pomocí, kdož by chtěl pomáhati na takového ne-
přítele, abychom od sebe nezamítali; neb Němcům jest tak potřebí, aby proti tomu
nepříteli nespali a nám se nedívali, neb se jich tak dobře z některých stran dotýče,
jako nás; voda Dunej jest k některým bližší nežli k nám, a Turek se vod Dunaje
nepustí leč nějakými sjezdy.
Toto psaní knížeti Frydrychovi JMti knížeti Hendrychovi můžeš ukázati i tomu,
komuž věříš, než vůbec ho nevokazuj. KniZeti Frydrychovi i knížeti Hendrychovi listy píši,
toho něco dotýkajíc; prosím tebe, dodaj jim jich a JMtem ode mne službu pověz s vinšováním
všeho dobrého. Což se vyslání od knížectví Těšínského na ten sněm na hrad Pražský s mocí
dotejče, má jest vůle k tomu, aby vysláno bylo. A s tím oc. Datum ut s.
MS. současný v arch. zemsk. král. Cesk. I. 2. — *) Vytečkovaná místa jsou v původním rukop. uhnilá.
241.
Jan z Pernšteina knížeti Václavovi Těšínskému: o pozvání krále Polského na svatbu syna
jeho, o prodeji Blštiny sc. — V Meziříčí 1543, 25. ledna.
(Přípis listu knížeti Václavovi Těšínskému z Mezeříčí ve čtvrtek den svatého
Pavla na víru obrácení) Osvícené knízé a pane pane synu muoj milaj! Službu svou
VMti vzkazuji, zdravíoc. List od VMti jest mi dodán po pacholeti domovském, kdež
mi ráčíte psáti, že jest král Polský JMt k VMti Beranovského poslal zuovuoc [sic]
VMt nà to veselí a svadbu, kterouz král mladej JMt jmíti má. Pak račte věděti, že
jest také posel JMti Kské u mne byl, kdež i mne JMt také zváti ráčí, abych na to
veselí přijel. Pak JMti Kské sem odpověď dal, že netoliko na takovou žádost, ale na
rozkázání JMti tak bych se zachoval, ale pro nedostatek zdraví svého že tomu dosti
učiniti nemohu, JMKské prosíc, aby sobě toho do mne stěžovati neráčil.
I ráčíte mi psáti, že ste JMKské na to žádné odpovědi dáti neráčili, při
tom mne žádajíc, jakou byste odpověď JMti dáti měli, abych VMti oznámil; pak co
se u mne snáší, jakou byste odpověď JMti Kské dáti měli a jaké psaní JMti učiniti,
teď toho VMti přípis posílám ; pak ráčíte-li co přičiniti anebo ujíti aneb jinou odpověď
dáti, to jest pii vuoli VMti.
Archiv Český XX. 17
