Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
470 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
477. Na sněmu 7. ledna 1544 volen byl Jan z Pernšteina vedle jiných, aby s Karlem
z Žerotína a Otíkem z Bubna vyjednával v příčině služby válečné. Při témž sněmu zapsán
také jako relator. (Sn. české I. str. 583 č. 319.)
Též r. 1545, 7. ledna byl relatorem sněmu. (Tamže, str. 610. č. 327.)
478.
Jan z Pernšteina potvrzuje městečku Kralicím, aby při rybníku, který si nade mlýnem udělali,
budoucně bez překážky mohli zůstati. — Na Prostějově 1544, 2. března.
My Jan z Pernšteina a na Helfenšteině, pán a pravý dědic zámku Tovačov-
ského a panství k němu příslušejícího, vyznávám tímto listem jakž nynějším tak bu-
doucím, kdož jej uzří anebo čtouci slyšeti budou: že sou předstoupili před nás opatrní
purkmistr, rada i všecka obec městečka našeho Kralic, věrní naši milí, ukazujíce nám
při věcech obecních nemalé opravy a náklady, a proti tomu že malé užitky mají
a tak mnohokráte sbírky na sebe skládati musejí; při tom nás snažnou a pokornou
prosbou prosíce o rybník ten, kterej sou s povolením naším nad mlýnem Kralickÿm
na tý louce podle struhy mlýnské k oužitku obecnímu udělali, abychom jim potvrzení
své dáti a v tom je z milosti své opatřiti ráčili, aby při tom rybníku budoucně bez
překážky zuostati mohli.
Kdež my svrchupsanej Jan z Pernšteina majíc to před sebou, poddaným svým,
což by jim užitečného přijíti mohlo, ne abychom jim to rusili, ale pro zlepšení
a vzdělání jich abychom jim toho dopomáhali, aby netoliko nynější obyvatelé městečka
našeho Kralic, ale i potomci jich dobrotivosti a milosti naší požívajíc, z našeho tako-
vého dobrodiní vděční jsouc nám, dědicóm i potomkóm našim, poddaností svou tím
povolnější byli: a protož k takové jich prosbě ne z povinnosti, ale z lásky jsouc
naklonění, rybnik ten svrchupsany, kteryż sou k oużitku obecnimu s vuoli naší udělali,
jim k oużitku dedićnóć poustime a osvobozujem, aby toho rybníku k obecnímu dobrému
užívali a užívati mohli bez naší, dědicuo i potomkuov našich všelijaké překážky na
budoucí časy; však tak, aby při tom řád zachován byl, při nasazování téhož rybníka,
aby se k oužitku opatroval, též také při prodaji ryb, aby se z toho řádnej počet
činil, což se utrží, aby to k obci docházelo a počet z toho dělán byl.
A nechtíc, aby potomně nesnáze aneb ruoznice o vodu pouštění do téhož
rybníka mezi touž obcí Kralickou a mlynářem jejich bývati měly, toto mezi nimi
podle svolení obojí strany, jak se k sobě zachovati mají, pro budoucí paměť pozuo-
stavuji: když by se rybník napouštěti měl, tehdy Kraličští tý vody z struhy mlýnské
polovici na rybník mají a budou moci vzíti, a druhá polovice vody aby na mlýn
šla, aby proto mlynář také mleti mohl; a když by rybník napuštěn byl, proto Kra-
ličští vodu na rybník předce pouštěti mají a budou moci, však tak, což by
zbytní vody na rybníku bylo, té nemají nikudy jinudy vypoustéti, nez tou
