Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
284 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
slyšeti, že sou přede mne předstoupili rozšafní muži, kteříž v litterním umění učení
sou, v městě mým Třebíči obývající, ukazujíce mi některé artykule, kteréž sou sobě
sepsali, řád mezi sebou činiece, jak se zachovävati protiv sobé i pri sluzbé bozi vedlé
těch artykuluo mají, přitom mne žádajíc, abych jim těch jejich artykuluo svým listem
utvrdil. Já pak přečtouc ty artykule a jich sobě povážíc, seznal jsem nahoře dotčených
lidí svých žádost býti slušnou a poctivou, a že skrze takový jejich řád služba boží
poctivě a rozumně se vésti a činiti muože, a obecní lid že také skrz to schopnější
k službě pána Boha, stvořiteie svého, býti muože; i utvrdil jsem jim a tiemto listem
utvrzuji těch všech jejich artykuluov, kteříž v té jejich ceduli takto slovo od slova
byli napsáni:
Najprvé a pfedkem, kazdy z litterátuo kazdü nedéli do pusky aby dal jeden
peníz. Item, kdo by zmeškal kyrie, daj dva penieze, ale kto by zmeśkal introit, daj
jeden peníz; it. ktery zmeśka „et in terra“, daj ćtyfi penize, it. prozu, daj šest peněz,
it. patrem, sedm peněz, it. kto by všecku mši zmeškal, daj deset peněz. Pakliby kto
svévolně jsa doma to obmeškal, a to naň uznáno bylo, má položiti dva groše, a k tomu
trestání aby jměl podlé zdání starších. It. ktož by se z starších těchto všech věcí
svrchupsaných dopustil, ten aby dvojí ránú trestán byl; it. starší, kteří sou z jednoty
zvoleni, těch všickní předkem aby poslušní byli; item kto by jich v čem poslušen
býti nechtěl a v vážnosti jich nejměl, ten aby byl trestán podlé zdání všech, a v tom
aby jim žádný v to nesahal. It. coż se ruoznic neb nesnází dotýče jakychzkoli. kteréz
by mezi nimi povstaly, v tom aby se sami trestali bez pinuo a bez rychtáre. It. coz
se litterátuo od starších obeslání dotýče, komuž by bylo oznámeno pro potřebu jich
trestání přijíti má a pokutu polož, kteráž uložena bude ode všech spolutovaryšuo.
It. kdež by se kolivěk buďto starší nebo mladí z litterátuo sešli, tu aby mezi sebou
jeden z druhého žádných posměchuo nejměl pod pokutou vyhledání starších. Tomu
na svědomí já napředpsaný Jan z Pernšteina oc svou sem vlastní pečet k tomuto
listu piivesiti rozkázal. Jenž jest dán a psán na Tovačově třetí neděli v puostě léta
od narození Syna boZieho tisícieho pétistého Sestuáctého pocítajíc.
Listina perg. s visutou pečetí v arch. města Třebíče na Moravě.
62. Vladislav král loučí se před smrtí svou se stavy markrabství Moravského a mezi
jinými žádostmi a napomínáním praví, aby urozeného Jana z Pernšteina a na Tovačově, jakožto
hejtmana toho markrabství, i jiných ürednfkuov posluéni byli. — Z Budíoa, feria III. post
Judica [11. bfezna] 1516. (Orig. éíslo 633. No. 86. zemsk. arch. v Brné. — MS. Paměti Brn.
v knih. hrab. Duchc.)
63. Smlouva mezi Janem z Pernšteina a klášterem Žďárským o skálu pod mlýnem vsi
Petrovic. — Na Tovačově 1516, 29. března. (Arch. Český IX. str. 449 à. 93.)
