Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
8
pro tu odpornost se oddělujících, a pro pravdu zřízeného spa-
sení přímým úmyslem bez ducha zákonničího se shromážďují-
cích) protož z Boha jest. Nebo ty věci, kteréž před sebou
máme, jsou pravé z písma svatého a z víry obecné křesťanské,
a tak z Boha pošlé, neb jim svědectví vydávají písma svatá,
Bohem vdechnutá, řeči prorocké, i Pána Krista i apoštolské,
kterážto písma jsou ode všech křestanů přijatá. Také tomu
všecky Jednoty křesťanské svědectví vydávají, že víra obecná
křesťanská apoštolská pravá a spasitelná jest, z níž věří,
že Kristus jest vykupitel a spasitel, a že se obětoval vzácnou
obětí za hříchy lidu svého, a že krví svou obmyl a ne-
přestává obmývati téhož lidu od hříchův a spasena činiti skrze
víru a svědectví víry v úmluvě její. A poněvadž to jest zá-
klad shromáždění našeho i konec, a všechny služebnosti naše
pro ten cil se řídí, abychom ku poznání jeho přišli skrze víru
a milostí srdce s ním se spojili, a tak naději všeho dobrého
skrze nčho milosti i slávy odpočívali s ním. Tehdy z písem
svatých, z víry obecné křesťanské i z svědectví Jednot kře-
sfanskych i naší vlastní ta vče stvrzení béře, a tak za jisté a
stálé má držáno býti. Než na čem Rímská jednota i jiné jí
podobné ustavují se, není z víry písem svatých, by totiž pa-
pež byl nejvyšší náměstek Pána Krista neb svatého Petra, aby
všecko právě věřil i držel. Než oni sami, básněmi, sny, do-
mněním ustavují se v nálezcích svých, netoliko neutvrzených
z písem, ale na odpor a na odvedení od víry Pána Ježíše
Krista, a k ustrnutí v živlech a v přítomných věcech smyslu
tělesných, chopných a citedlných.
0 původu řádu v Jednotě, a v čem jednota a jednomysl-
nost záleží bratrství tohoto, z snému starého.
Přede všemi pak věcmi nejprv utekli sme se k podstatným
a základným věcem k spasení a na nich se zaklädajice svo-
lení toto sme učinili.
Přede všemi věcmi o to sme se svolili, abychom se spolu
u vife Pána Krista ostfihali à v spravedlnosti ustavovali, kte-
ráž z Boha jest, a v lásce přebývajíce naději měli v Bohu ži-
vém, a toho skutky dobrými dokazovali, jedni druhým poslu-
hujíce skrze lásku ducha, ctnostný život vedli, pokorný, tichý,
zdrželivý, trpčlivý, čistý, abychom skrze to více poznávali, že
v pravdě víru máme a lásku a tak v tom naději jistou odlo-
ženou v nebi. Dále sme se svolili, abychom poddané poslu-
šenství měli spolu, jako písma svědčí Bohem vdechnutá, ve
všech věcech.
