Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
136
vzbudil, druhou, aby nás hotové k trpělivosti a hodné v svě-
domí dobrém způsobil.
I poznali jsme jistě, že jest z čeho pokání nám prvotně, a
tudíž tobě i jiným podobným činiti. Nám kdež se Bohu a lidem
vinni dáváme vyznávajíce se, [že jsme] s otci našimi předešlými i
sami přítomně při pravdách Božských, k nimž nás Bůh povo-
lati ráčil, k našemu vlastnímu osobnému spasení nehodně,
zpozdile, zmeškalivě a nedbanlivě chodili, opouštějíce povinnou
práci z příčin rozličných, odkudž Jednota tato při pravdách
víry křesťanské a zřízeného spasení znamenitých nedostatkův
došla, a mnoho toho, čehož jsme nerádi, v ní vzniklo, odkudž
bázeň a strach Boží prvotně na nás spadl. I napomenuti jsme
Božím společným napomenutím, abychom jednomyslně z na-
šich nedostatkův pokání činili, hledajíce tváři Boží v slitování
Krista Ježíše v srdci skroušeném a v duchu zarmouceném, majíce
úmysl svůj, lépe se míti i chovati při osobě své i při ouřadu
svěřeném, za to i Pána Boha za pomoc i za poZehnání Zádajice.
Toto pak tobě proto pisem, aby, toto věda, i ty spolu s námi
jednomyslně ku pokání skutečnému ruce stáhl, z toho, což i
při tobě strany osoby tvé neb práce svěřené, strany lidu tobě
svěřeného sešloby, a přítomného zlého tvými příčinami, nedban-
livostmi, nepfikladem atd. nalezeno bylo, věda to, že lid Вой!
nám Bohem svěřený jináč pokání nemůž činiti a nebude, leč
my činiti budeme. Neb apoštol dí: Zarmouceni byváme pro
vaše zarmoucení. A tou příčinou Pán Bůh na nás zarmoucení
a pokušení dopouští, abychom my byli zarmouceni tim zár-
mutkem, kterýž stálé pokání činí. A zvláště vezma zprávu
zřízeného spasení v Kristu a v církvi, i přiměřiž k sobě, k péči
a k službě tvé, a potom k lidu, a při tom šetř, takli se pravda
spasitedlná při osobách i při zbořích nalézá, nenili čeho zje-
vného zapověděného v lidu z kvasu starého člověka, hříchův
tělesných, i podnětův, i marností. světských na lidu 1 v lidu
tom, kdež nesluší, a nejsouli strůjce toho i jiného zlého. A zase
jestli svatost povolání, pravda křestfanství, příklad a obyčej
svatý, řád, kázeň se vší spravedlnosti, i ospravedlňováním Páně.
Když na tyto věci v jasném dni pohledíš, tu poznáš mnoholi máš
jmen, kteříž roucha svého neposkvrniliby, a chodiliby bez Za-
oby, a zase uzříš, z čeho budeš míti pokání činiti a k opravě
vztáhnouti ruku s bázní Boží, aby Pán Bůh z hněvu nepohnul
svicnem tvým, anepočal tě vymítati z ust svých. To až potud
buď o prvním napomenutí.
Druhé napomínání, aby spolu snámi v podstatných věcech
i v služebných, v smlouvě Boží pro naději věčného života,
v pravdě, skutečně, životně i příkladně jsa, Jednoty ducha
v milosti, v milování, v lásce, v svornosti, v řádu ostříhal a
