1105
1110
1115
1120
1125
107
chtě nás vrátiti k milosti;
takéž od nás chce buoh mieti,
že mámy milostivi býti.
Ještě, králi, pravím tobě,
jakž chceš milostiva k sobě
boha mieti k každej vině,
tak buď milostiv chudinè:
radímt milosrdné sieti,
neb též zase budeš žieti.
Pravimt, králi, při mé vieïe,
v kteréž koli měříš mieře,
v túž mieru bude oddáno,
jakożt jest ve čtení psáno.
Svině radí.
Pak holub konec učini.
Potom sé dosta na svini,
pakliž vepře, jenž tu bie&e.
Slyšte, kakot ten mluvieše
řka: Tot jest, králi, má rada,
což koli tvé tělo žádá,
daj ve všem vóli životu,
netbaj nic na svi čistotu.
Ve smilstvé skutky Seredné
jednaj v noei jako ve dne;
nechceśli mieti zamutka,
v takovém nečistém skutku.
budelit jej kto viděti
jedno se nerod stydéti,
na hřiech ani hanbu tbaje,
na stay manželský sé neptaje,
podlé své vuole žádosti
zmaż sé, vkáleje sé v zlosti.
Tak mluvi sviné prokletá
smilstrie 1642, lok. v smílství 1750 a p. předpokládá. — ”) Ne-
chceffli B (bez 2). — *) zamutku B. — *) nicz netbage В (т.
fie neptage). — 1° prokletá v obou rkp.; gramm. správnější
forma proklatá snášela by se také s rýmem více.
