994

11

dává raditi králi; aby do rady své cizozemcův nepři- jímal (487). Ukázal se dále zkušeným znatelem toho, co se na krále sluší, když mu takořka celý pořádek prací denních vykládá (v radě levhartově 373 sl.), před skou- postí jej varuje (340 sl.), nádheru zjevní spojenou s vnitřní vysokostí mysli mu odporoučí (848 sl.) a zvláště na to důraz klade, aby král danému slovu vždy dostál, ježto prý jistější býti má, než kupcova přísaha (527 sl.). Nemenší jeví znalost a zkušenost světa a povah lidských, obzvláště pak poměrů domácích, když králi radí, aby pro zachování svornosti mnoho rádců si nebral (481 sl.), když jej k opatrnosti a prozřetelnosti napomíná (1185 sl.) a náhlého hněvu varuje (1056, sl.) a když mu na srdce klade, aby ani nesliboval ani nepodnikal více, nežli vy- konati může (1764 sl.); když krále ujišťuje, že společ- nost lidská chce pokoji (789, sl.) a když zlořády a ne- plechy v soudnictví odkrývá a v řečech vlkově a supově (699—777 sl.) líčí podlé maximy a jednání těch zlo- synů, kteří z násilnictví a křivdy žijí, předpisy zákona a svědomí za nic považujíce; když kůň (866, sl.) a lu- nak (1416, sl.) s humoren a ïiznou ironií o rytířství a zvycích rytířských mluví, když se v řeči opičině (1552, sl.) alchymie a jiné čáry s nerozumným hudla- řením vedlé sebe staví, atd. Proti převrácenosti a ne- spolehlivosti věcí světských a povah lidských radí způ- sobem stoickým a napomíná krále, aby v předsevzetích svých byl rozvážný, neboť prý král celý hluk s sebou strhuje (895, sl.), aby byl vytrvalý (950, sl) a mysli stálé (1615, sl.) a po bohatství aby se nesháněl, maje dosti na tom, co skrovným potřebám dostačuje (1775, sl.). Ovšem pak i statnické moudrosti v jednotlivých radách Smil dosti na jevo dal; na království má král jako na hospodářství své dohlížeti (1196, sl.), dobrou a věrnou