994

97

tepruv zvie, Ze bude oblüzen, pozná, Ze svá vuole vzteklá přiemo jej vede do pekla. Tiem snem neroď nikdy spáti, 940 a rač na to snažně tbáti, by sć v dobrych skutciech trudil, ty, jenżto spie, k tomu zbudil etnymi slovy i příklady, jenž nemají dobré rady; 945 ktož jest tak téZce zablüdil, radímt, aby jej ubudil a trestal jej věrně z toho kázní, jakž slušie na koho.

Volek radí.

Volek ten z věrné sprostnosti 950 vece: Pravi tvé milosti, čehos sé dobře uradil, na to svú mysl usadil, nechtěj toho pominúti, nedajž sebú nikakež hnuti, 955 veď to vždy u věrnej přiemosti. Ale netvrd sé ve zlosti, by vedl zlé zamyšlenie, tuť mé rady nikakZ nenie. Ale v dobrém skutku snažně 960 pracuj vždy i převážně; nenechávaj pro zlé lidi, neb buoh tvé myšlenie vidí. Najprve zachovaj sobě boha, tot já radím tobě, 965 jenž prostů pravdu miluje. Nadarmo ten usiluje, ktož sě chce všem zachovati, Toť sě nemóž nikakž státi; °) Nikakez v. 92; nikamz B. — 7) nenechávaj, totiž dobrého skutku (959).

= 4