977

XXVII

novy písné IV. 1: ,Quam pulchra es; oculi tui columbarum absque eo, quod instrinsecus latet"; a II. 2: ,Sicut lilium inter spinas, sic amica mea inter filias.“ Předmět skladby této byl i u nás ve- lice oblíben jak o tom svědčí také báseň „Devatero radostí svaté Mařie“, zachovaná v Hradeckém ruko- pise (l. 61*—74"), pak i rozjímání o sedmi rado- stech panny Marie, zachované v rukopisech uni- versitní knihovny v Praze z XV. století (XVII. E. 71. 1177—122* a XVII. J. 8 1. 93*—95*), a mse o sedmi radostech matky bożie (XVIL E. 7 1. 160'— 161°). Bohužel nezachovala se nám báseň naše, o niż je řeč, úplně. Mezi |. 23 a 24 chybí celý list v našem rukopise, následkem čehož jest me- zera asi 80 veršů, kterouž však 1818 r. V. Hanka při vydávání této básně (Starobylá skládánie, díl Il. strana 49—91) nepozoroval, otisknuv počátek verše 313, kterým se list 23" končí, s následujícím na listé 24* za jeden vers.

III. Na listě 31"—35* ř. 3 jest pak báseň o smrtedlnosti o 297 verších. Po straně na l. 31" připsáno „De memoria mortis“. Vlastně měla by se tato báseň nazvati o smrti, jak též v rukopise (XVII. F. 50) universitní knihovny v Praze na l. 45* ř. 6 zřejmě psáno: „Toto o /mrti [klada- nye — Day boh lidem na [pafenie*, ale ponévadz název prvý v literatuře české již zobecněl a pod názvem Smrti jest již jiná báseň známa, držíme se též onoho názvu. Prvých 47 veršů srovnává se zcela s počátkem básně o dohatci, jež se nám