977

XXIII

již v našem vydání 1881 r. na str. XVII. č. 4 prof. M. Hattala pozornost filologů obrátil.

Obsah rukopisu jest následující:

I. N. l. 1*— 20* ř. 6 nalézá se allegorická báseň Alan aneb o mravném obnovení prvotní do- konalosti člověka, která má sice skrovnou cenu básnickou, ale pro poznání tehdáž panujících mí- nění filosofických a středověké kosmologie jest zajímava. Česky vzdělána jest ve XIV. století a to celkem podle prosaického výtahu (compendium) z velké latinské básně, „Anticlaudianus“ nazvané, složené v hexametrech Alanem z Rysellu, podnětem k čemuž mu byla skladba latinského básníka C1. Clau- diana (IV. stol. po Kr.) „In Rufinum libri II.“ Ala- nus z Rysselu, města flanderského, žil asi v letech 1114—1203, patřil k nejslavnějším spisovatelům prvé doby scholastické a pro svou učenosť získal si takovou vážnosť, že poctěn byl názvem „doctor universalis“. O něm a latinské jeho básni možno najiti podrobnějších zpráv ve spisech „P. Leyseri, Historia poëtarum et poëmatum medii aevi, Ha- lae Magdeb. MDCCXXI* strana 1012—1043, kde též prvých 410 veršů z Anticlaudiana otištěno, a „Dr. O. Leist, Der Anticlaudianus, ein lateini- sches Gedicht des XII. Jahrhunderts, und sein Verfafser Alanus ab Insulis, Stendal 1878 —1882*. Skladba Alanova těšila se ve středověku veliké oblibě a byla velice rozšířena. ТаК na př. nalé- záme jen v Pražské universitní knihovně Anti- claudiana v pěti přepisech a sice v rukopisech