XV
čátečná písmena úryvků vždy napsána červeně, a touže
barvou i v textu některá písmena nebo místa jsou
okrášlena.
Řeč rukopisu jest století XIV. přiměřena; nalézáme,
že přehláska wu v © jest provedena, mnohdy se i nad-
byteéné pfrehlasuje.") L. 16, 9. powyffyge; L. 14, 11.
ponyzyge; J. 3. 8. spirat poczywa; M. 2, 12. kralygye,
nawraczygyelf fye (str. 69) J. 11, 8. Jen pétkráte pfi-
chází nepfehlasované u: str. 61 J. 8, 4.: w czuzoloz-
ftwye yata gelt; v. 3. w czuzolozftwye; str. 133 L. 11, 33.
modium kadu ; Mk. 8, 39. donudz donec; str. 129 M. 5, 4.
Instr. zemuu, str. 136. J. 12, 24. Ace. w zemu. Też nadby-
tečné pfehlaseno jest a v ffeffarz (str. 109), aékoliv v Olo-
mouckóm evangelistáři přichází ještě šafář a hofiuci
vedle našeho horzyeczye (str. 54 J. 5, 35.). Dlouhé ó
přichází u většině případů, vedle něho však jest již
rozvedeno v wo: duol, buoh, buoha; str. 45. J. 2, 6.
ffyeft frzyezuow; často však již dlouží se v &: str. 50
J. 5, 14. hurze; 54. M. 20, 22. muzem; 55. J. 5, 44.
na ruzno; 59. M. 15, 14. w dul; 60. J. 4, 35. wuly;
64. J. 9, 4. nemuz.
Vedle těchto, patrně již novějších tvarů, setkáváme
se se zbytky jazyka staršího, najmě se spojkou ješ a
jejimi podruznymi eë, Ze: str. 42 L. 2, 49. Czoz gelt,
gez [te mne hledaly? str. 54 J. 5, 32. y wyem, gez
prawe fwyedeczítwye; str. 107 J. 4, 47. ví(lyffye, gez
ma Gezyíf przygyty; str. 111 L. 2, 26. yez by drzyewe
neozrzyel, kde y ovsem opraveno v m.
Zhusta vyskytuji se tu formy dualnć a aoristnć, jakoż
i správné tvary Lazarz, Symonyowy a pod. Starým jest
7) Srovnej Jireček: O zvláštnostech češtiny ve starých ruko-
pisech moravských. V Praze 1887, str. 16.
