970

XI

jen do polovičky. Jest tedy rukopis, ve kterém jsou nej- prve evangelia nedělní,- potom sváteční a posléz čtení obecná, kusý; scházejí v něm evangelia připadající na dobu adventní, která napsána byla na pěti listech, potom od neděle druhé po Zjevení jest mezera až do pondělku po první neděli v postě (4 listy). Ve druhé složce vy- padl jeden list s evangeliem na čtvrtek ve třetí postní neděli. Obraz ztracených a zachovaných listů jest tento: I. (5) 4- 2 4- (4) 2-1; II. 5 + (1) +6; II. 12; IV. 12; V. 11 2- (1) — 49 4- 11. Domníváme se, Ze nic dále nená- sledovalo, protože evangelia beztoho uprostřed listu 49" končí a půl listu prázdným zůstává; ovšem že novým kvinternem mohlo něco nového počínati, což knihař prvotní více v rukou neměl.

Rukopis, psaný písmem hrubým a zřetelným, ná- leží do druhé polovice století XIV. a jest přepisem pře- kladu, učiněného někdy na začátku tohoto století. Eo- ukazuje k tomu nejprve velmi malý počet evangelií na dny Svatých, a zvláště to, že tu scházejí všickni svatí, kteří od polovice století XIV. v Čechách byli uctíváni, jakož i ti, kteří již jsou v kalendariu podlažickém uve- deni.*) Také se zde nenalézají jména svatých, které homiliáf praźsky uvozuje, a jen s malým jich počtem se tu setkáváme; to nasvědčuje, že překladatel držel se předlohy latinské, dosti staré a neznal ještě potřeby, aby ji rozmnožil nějakým čtením novým. Okolnost ta, že tu nepřichází ani jeden svatý v Čechách zvláště zbožňo- vaný, ani žádný z těch, jichž úcta ve století XIV. byla u nás zavedena, jako na př. sv. Marketa, Kateřina, Barbora, Zikmund a j., zdá se nám býti dostatečnou k důkazu, že máme před sebou překlad evangelistáře

*) Dudík, Forschungen in Schweden, 1862 str. 404—427.