174 1507.
sciamque, in qua parte me excedere velis: tanta tamen copia novorum auto-
rum ac eorum, quos tibi per 25 annos misi, aliquando me dubium insciumque,
quid mihi agendum sit, reddunt. Quare si tibi ac mihi rem gratam facere vo-
lueris, fac resciscam, quos libros habeas, quosque habere velis. Nollem enim
meo ex studio tibi obsequendi aliquod incommodum nasci: utar nihilominus,
pro meo iure tuaque voluntate, facultate mihi in libris emendis abs te tradita,
atque si non inhibueris, etiam abutar, quoniam ita agere me iubes. Guntherus
de bello Lygustico, quem Lygurinum appellant, mea ac aliorum opera, ne
saltem penitus periret, impressoris vero incuria satis mendose, ut forsitan le-
gisti, impressus est: si tu pro nostra omniumque Germanorum gloria ac tua
eruditione eum emendares, rem nobis gratiosissimam faceres; dignus enim
nobis visus est, qui tuam subiret censuram. De apparatu belli ac nostratium
tiansitu in Italiam vereor, ne multorum, ut nuper tibi scripsi, expectatio frus-
tretur tum ob pecuniarum inopiam, quas (ut nosti) nervos belli vocant, tum
etiam ob eorum, qui praesunt, perfidiam ac ignaviam, tum quoque ob peccata
nostra, quibus forsitan effecimus, ut hypocritae regnent super nos. Hac hora
intellexi Lucam obiisse. Vale ac me ama. Augusta anno salutis 1507, tertia
Septemb.
Zajímavý tento a určitě datovaný list poskytuje nám možnost stanoviti, kdy Bohuslav
ze studií svých italských domů se navrátil. Pravíť Adelmann, že již po 25 let koupi knih
Bohuslavovi obstarává, tudíž obstarávati ji počal r. 1482, kterého a to na zimu Bohuslav
do Čech se vrátil. Kronika Guntherova, v listu dotčená, nalezena od Celtesa a vydána
r. 1507 v Augsburku. Lukáš, jehož smrt na konci listu se připomíná, jest sotva Lukáš
Komponius, služebník Bohuslavův, který zemřel již r. 1505.
145.
Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
Z Hasišteina (1507) — 28. září. Žaluje, že tak dlouho ze sněmu Kostnického se ne-
vrací, ale doufá, že z usnesení jeho užitek vzejde říši, která nejen od Turků ale i od
Francouzů jest ohrožena. Hodnost císařskou přeje raději Němcům než nadutým Francou-
zům. Prosí za noviny o zemích západních. (Luc. 127.)
Bernhardo suo Adelmanno s. p. d. Quod tanto tempore a patria abes,
plus, quam dici potest, moleste patior, et suavissimum illud inter nos literarum
commercium nescio quomodo intermissum esse et queror et doleo. Quodsi
calicarii nostri Constantiam ultra omnes Germaniae populos execrantur, quo-
niam dux atque auctor eorum superstitionis ilic meritas poenas luit, iustius
profecto id mihi facere posse videor, nempe quae Bernhardum meum apud
se nescio quibus illecebris irretitum tamdiu detinet, ut quemadmodum apud
Lothophagos Ulyssis socii et patriae et mei oblitus videatur. Neque enim adduci
possum, ut credam tibi deesse, quorum opera tuae ad me literae Norimbergam
perferri possint; malo tamen haec omnia cuivis causae adscribere, quam te
erga me putare remissum. Neque enim aequum esset te, dum desiderio meo
satisfacere cupis, a publicis consiliis abduci. Illud quoque me solatur, quod
in tam frequenti conventu, cui tu interes, et tanto principum pontificumque
