112 1500.
ad criticos attinet, non est cur propterea barbariem nostram accuses: maior
enim es, quam ut tibi hoc genus hominum aut pertimescendum aut inqui-
rendum sit. Homerus certe etiam sine Aristarcho magnus fuisset. Caeterum
aut ego fallor, aut destitueris forsitan a causa, atque ideo aliunde qualemcunque
opem mendicas, sed neque sic aratro, ut in Graecorum proverbio est, iacula-
beris Multi enim laudaverunt Busiridem; Socrates apud Aristophanem pulicis
saltum metitur; Maro quoque noster, ut ranas muresque praeteream, se ad
Culicem demittit: neque tamen in his doctrinae et eloquentiae gloria carent.
Scribis te magnopere praesentiam meam :iudiciumque expetere: id ego varie
accipio. Alterum enim, quia amicitiae est, mirifice me delectat, alterum quo
nomine appellem, nescio. Quomodo enim displicere possint, quae me immor-
talem factura sunt? Neque aliud esset Bohuslaum censorem Balbi esse, quam
Achillem Thersitae armis defendi, et Croesum ab Iro stipem petere; quo fit,
ut mathematica illa principia, quibus adeo confidis, vix stabilia sint, et quic-
quid ex his intuleris, ruat. Ludo tecum, quoniam abs te ad lusum provocatus
sum. Malo enim ita de laudibus, quas mihi tribuis, sentire, quam irrideri me
putare: neque tamen inter ludendum libellum tuum minori desiderio expecto,
quin cupio quam primum ad me mitti, ut vivus mendaci saltem gloria fruar,
et tuo studio tuisque lucubrationibus per ora virüm volitem. Pragam enim hoc
tempore proficisci minime mihi per multas occupationes licet. Vale, optime
Hieronyme, et in montibus nostris sine ulla dubitatione omnium doctissime.
Anno Christi 1500 ultima Septembris.
Spis zde mínény jest rozvláfné a místy dost suchopárné elogium, které Mitis otiskl
v Appendix poematum 322—356. Kterak pochvalná tato báseň na všecky všade příznivce
Balbovy přítomné i budoucí Bohuslava málo potěšila (vytýkáť mu básník nevděk k vlasti),
dokazují mnohé jeho epigrammy. Do Prahy přišel Balbus v letě 1499, jak vysvítá z listu
Šlechtova k Sigmundovi z Jelení, hlavně přičiněním Šlechtovým. Bylo mu učiti disciplinám
humanistickým a právnickým, i zaručen mu plat z důchodů královských. Četl prý potom
na universitě »publice et private«. Tak praví Šlechta: my jsme o tomto vyučování v zá-
piskách universitních neshledali ničeho. Hledíce k datu Mitisovu musíme konečně vysloviti
podivení, poněvadž právě 30. září 1500, kdy Bohuslav podle listu nemohl přijíti do Prahy,
zahájen v Praze sněm, na němž mezi jinými Bohuslav náš zvolen na ohledání zápisů a
privilegií Karlšteinských (Palacký V, 2, 16). Nejspíše jest udání měsíce u Mitisa pochybené.
74.
Bohuslav Janu Šlechtovi.
1500 — 26. list. Děkuje vřele, že se ho v záležitosti Vratislavské proti velmocnému
soku ujal, ale osvědčuje skromně svou nedostatečnost. Žádá za knihy. Šlechtův »Mikro-
kosmus« že ještě neviděl. (Luc. 74, Vinařický 72.)
Joanni Sslechtae s. p. d. Cuperem magnopere, optime Sslechta, tibi quam
amplissimis verbis gratias agere, sed obruor magnitudine beneficiorum tuorum,
et quod minus fortisan, quam tua erga me benevolentia exposcit, de te sentiam,
tametsi neque id, quod sentio, commode explicare possum. Decreveram quidem
olim semper eundem tenorem vitae servare neque aut prosperis clevari aut
adversis deprimi (id enim vcl maxime sapientis in confesso est), sed excussisti
