941

BUDĚJOVICKOMUSEJNÝ. 89

Býlo gíf (s)zbolíe otyato Chzf zíe ftalo gda dyedycziu

z By promíe ztal wzmutně líczíu zweho zbofıey za wyweden Bud chtyech wiecze nebo geden czos gelt bylo mych zem obczie výltupte na míe salobczie

so Aya czos zie ne oprawiu нас wtom zie zprawem zwe zbawiu Szem byl nechztnye sîuot weda prochz mf sfwu byty tehda Buds fnhed beffus udaten

ss hf ten gens gmu gelt poztaten Ten znym príída vieczes nedli Tyem ezos zu zla namíe zwedlf Paklí zem" prawdy branye . Dyrzaw zwoy lud víerney zchrà

40 Ne byw nywchzems myzliu krííwu Prochz mí tdy ne byty siwu Bud ten byrfe zmyrtcy ufíw ktos gelt gfe zprawé zazlulfw

bylo jí zbozie otjato? Ói sé stalo gda dédicu, by pro mé stál v smutném licu, svého zbožie jsa vyveden; sso buď chtiech viece nebo jeden, což jest bylo mých zem obcie? Vystupte na mě žalohcie; & já, coZ sé neopraviu, vtom sč s právem své (Gsti) zbaviu, sss Ž sem byl nečstné život veda: proč mi živu býti tehda? Buďž inhed Bessuš udaten, hi ten, jenž j'mu jest postaten, ten s ním prída, viecež nedli s4o tiem, což sú zla na mě svedli. Pakli sem byl pravdy bráně, držav svój lud vérnej schráné, nebyv ni v čemž mysľú krivú: proć mi t'dy nebyti Zivu? 345 Bud ten brże smrtci uživ, ktož jest jé s právem zaslúživ

— OŁ