84 ZBYTEK
Neb czos zíe pat on pomodlil
Czos lí prozzíe rífechzí prodhl
Ne mohl nyez te rfiechzí daty
ss By ho chtyel upozzluchaty
Arfca kak wy dobrííe znayu
Se kwam víernye douphayu
Iaks zte mí zie prhkazalf
Tak zte viernÿe zemnu ztali
«o Ale boh nay lepe to víe
Se ne bych wtake prfizlowie
fas hi moy lud byl upadna
kak geft zmyrt velmf neznadna
9* wffak radygíe wnu upadnu
Nelli zie tak zwích ukradnu
hí byl zíwu wlazt tak pohanye
prfiweda zlé zlowo nanye
s protos nes zie gich otwinu
Lepy zem sotnych pohynu
As kafdy znad dye to pomnye
Sey zem gích chzeft wífdy byl pomnye
paklí míe tak ozzud hony
10 se mne tak chtye zbyty ony
ktereys kolí prfidu [fcodye
To íus bude pozdyehodye
smí sfwu byty ne sadno
protos czos chtye wife mi znadno
15 Vida to patron zfe zmuty
zlyfffe snecheze vyÿufnuty
ot zmyrtcy knyeys zie byl bylfie
hna prechz fnheds zwu mocz zzgífíe
hf rozkala wnahlem zlowíe
zo zwim zie gmyety wildy wzhotowie
Gelchzes krale hnaw ugizzcy
Chtye zie wzmyrt prhieden pofkyfczi
Beffus pak 1aks ne rozumtel
Wztaza genfto hrfiechzkÿ vmiel
25 hf gens byl gfma tlumachzil
Czo by byl patron napachzil
kterych zlow neb ktere rffechzi
Azyrdeze fus sada zziechzf
Trucze zíe tam na patrona
neb coZ sé Pat(r)on pomodlil,
120 coŻ-li prosé réci prodlil,
nemohl nic té rěči dáti,
by ho chtěl uposlúchati
a řka: kak vy dobrě znaju,
že k vám věrně doufaju,
125 jakž ste mi sé prikázali,
tak ste věrně se mni stáli.
Alé Bóh najliepe to vie,
že, ne bych v také príslovie
jaz hi mój lud byl upadna,
130 kak jest smrt velmi nesnadna,
2^ véak rad(é)je v (i)u upadnu,
nezli sé tak svÿch ukradnu
hi byl svú vlasť tak pohaně,
priveda zlé slovo na ně.
135 Protož než sě jich otvinu,
lépí sem, ž' ot nich pohynu,
až každý snaď die to po mně,
že jsem jich česť vždy byl pomně.
Pakli mě tak osud honí,
140 že mne tak chtie zbýti oni,
kterejž koli prídu škodě,
to juž bude pozdě hodě,
Z mi Zivu byti neZádno:
protož, čož chtie, vše mi snadno.
145 Vida to Patron, sé smüti;
slyse, Z nechce vyvinüti
ot smrtci, k nějž sě byl b(lí)že,
hna preč; inhedž svú moc sjíše
hi rozkáza v náhlém slově
150 Svým sč jmieti vždy vz hotově.
Ješčež králč hnav ujisci,
chtě sé v smrť prědeň poskýsci.
Bessuš pak, jakž nerozuměl,
vztáza, jenžto hrěcky uměl
156 hi jenž byl jima tlumačil,
co by byl Patron napáčil,
kterých slov neb které rěči.
A srdce juž žádá sěči,
trüce sé tam na Patrona,
