SVATOVÍTSKÝ. 43
19* On fye gyeltye zyw obraczye
Alen gyuz mra krwy wraczye
Onomu krew frdeze tecze
Seho kon poffobye wleczye
5 Onomu vtata ruka
Senfye fotnye drzy luka
Zaoftrohu wyffy mnohy
Amnohemu ftaty nohy
Mnohy geftye cztwerzno lazy
10 Adru(%)1 yuz lezye nazy
Nykdy otedne prweho
Az fnad ydodne fudneho
Any bude ny geft byla
Iakoz tu by zbytych [yla
15 Geltye ftachu boy berucze
Opobyezye newyeduczye
Wgednom krzydle pohan malo
Genz byefye geftye oftalo
Ty proczeft zeny dyety
zo Nechtyechu rady byezety
Wyetr protywny wiye rozwyegye
Lap [ye ktery (kutek dyegye
Kdyz lepfye nenye nadyegye
Tak [ye [ta tomu ofta'ku
25 Gyemz .dyefye kuprzyewratku
Neb gyuz fkonye kral gych zboden
Genz toho byefye nehoden
By fye kryl kda vpyefyey zbrogy
Ny onyem yuz dbagy fwogy
30 Az anfon rytyerz gyeho
Syede gemu fkonye fweho
Ten ho przyefrzyeku przyenefye
Dobabylona polezye
Vdatítwo fye wftrach promeny
35 Ktoz kam wye ten tam pomyeny
Wfyelika fye nemocz wzbudy
Kdaz to fye hlawa ztrudy
Tu zemdlyegy wfyezkny vdy
Takez gych chezy czfty by namale
4 Kdyz pomdle mocz gych krale
Akdyz yuz przybyehu krzyecze
Tu knym nalehu naywyecze
Naywyeczy tu wzyechu fkodu
19* on sé je&té Ziv obracie
a sén juZ mra, krví vracie;
onomu krev srdce teče,
1760 sého kóň po sobě vléée;
onomu u(ť)ata ruka,
sén sě sotně drží luka;
za ostrohu visí mnohý
a mnohému s(ť)aty nohy;
1165 mnohý ještě čtveřno lazí
& dru(z)í juZ léZie nazi.
Nikdy ote dne prvého,
aZ snad i do dne südného
ani bude ni jest byla,
1770 jakož tu by zbitých síla.
Ještě stáchu, boj berúce,
o pobézé nevédüce,
v jednom krídlé pohan málo,
jenž bieše ještě ostalo.
1n5 Ti pro česť žen i dětí
nechtiechu radi bézeti.
Vietr protivny vse rozvéje,
lap sé ktery skutek déje,
kdyZ lép&ie nenie nâdèje.
1780 Tak sé sta tomu osta(t)ku,
jem(u)z (j)dieše ku prévratku;
neb juž s koně krá? jich sboden,
jenž toho bieše nehoden,
by sě kryl kda v pěšej sbroji;
1785 ni O něm juž dbají svoji,
až A(u)son, rytieř jeho,
séde jemu s koně svého.
Ten ho prés réku prénes(e),
do Babylona poléz(e).
1190 Udatstvo sć v strach prom(ć)ni,
ktoż kam vie, ten tam pomieni.
Všeliká sć nemoc vzbudf,
kdażto sć hlava strudf,
tu zemdléjf v&ickni üdi.
1795 Takóż jich csti by na málé,
kdyż pomdlć moc jich králé;
a kdyż już pribehi k róce,
tu k nim naléhü najviece,
najvěč(šjí tu vzěchu škodu.
