284
sie) 6^ a/d.; jestli věčšie věc, tehdy
sedmnáste, paklí opět věčšie, tehdy
třicet sedm a/d. 45*. V. tehda.
téjmér, adv., plurimum: teymerz väickni
chodie (= ut plurimum) 93.
tékaë, m., cursor: jednomu tiekaczowij,
jezto bézie .. jini tiekaczi... toho tie-
kacze ... ménie sé tiekacze 69°.
télesny, adj, corporis: tielefnu potřebu
(= victum) 118, &istotu tielefnu (— cor-
poris) 37^, 94* a/d.
tělo, nt, corpus: tiela mrtvá (— corpora)
4, 33, tiela jejího 15 a/d.
temnost, f, tenebrae: o vlasti temnofti
(= tenebrarum) 126, temnoft slove (— ob-
Scuritas) 126 a/d.
temny, adj., tenebrosus: temne povétfie
(— tenebrosus) . . . tu vlast temnu (— ob-
scuram) 126 atd.
Temur, nv, m., id.: (kralovic) Temur 56,
56* (— Temur).
ten, pron. dem., ille V. jistý, potom, pro-
tože, to, točíš, zatiem, tento, týž.
I. tee lodie (= Ше) 19, м te zemi
(— in regione illa) 3*, u toho krale
(— prefatum regem) 3, toho starce
— eius) 4, s tiem králem (— illo;
4, mezi tiemij (— eos) 48, ty dva
(— illi) 8, pannu tu 9* a/d. ss.; to
vše (= per omnia) 3, všecky ty věci
(= hec omnia) 3 atd.; k utéSeni
tiech, ktoż... 3, ktoż umie, ten
vyloż 26% také ti, kteréZ . . , ti
přijedů 10“ a/d. ; tott jest ten Ma-
rek (= hic) 7*; (všecko) to geft do-
bytek, koni.. (— scilicet) 123* a/d.
Il. ten jisty v. jistý; rčení stc. Kotur-
nyks ten pták: datyle to ovoce 19,
ten šlechtic neb pán Rogatal 7,
vtom městě Akon 7*, do to města
Bochara 5* aid.
Il (zdi) čímž výše tiem v£dy tencejsí
(adeo) 58.
Tenduch, nr, zd.: (vlast) Tenduch 4°,
o zemi Tengut 48, 48* (— //. &o/fsd Ten-
duch Tengut).
Tengut v. Tenduch.
tenký, adj., subtilis: zed tiem vZdy ten-
czeyffy a uisi (= subtiliores) 58, velmi
zšlechtilů a tenku kuoru (— subtilissi-
mum) 107.
tento, prom. hic: tyto knihy (—iste) 3,
tiechto knih .. . tyto véci .. . tyto knihy
(= huius-hec) 10, tohoto casu (— quo) 5,
príčina tato byla (—hec) 6, w tiechto
knihách (— hunc) 3, tyto včci... knihy
tyto 126“ atd. V. ten.
tenž v. týž.
Teobaldus, m., nv., id. : (legat) Teobaldus
(— Theobaldus) 7*.
tepati sé, 2. imp/, concertare: tepiechu
fie tak (—commissum est) 54, když fie
tepucze srazie (— concertassent) 5* a/a.
teplice, 7/. /, balnea calida: tu jsü te-
plicze nebo lázni pfirozené horké (— bal-
nea calida) 20.
teplý, ad;., calidus:
(— calidas) 41*.
teprv, adv., [tunc]: spat£fiece teprw südie 33.
tesaf, »., faber lignarius: měli smy s sebü
své teffarze kfestanské (— fabros ligna-
rfios) 91 a/d. V. téZat.
Tesimur, zr. id.: o zemi Tefymur 4, 27
(Echessinnur afp. /f.).
tesknost, /, taedium: tefknoft činíchu
(— tedium) 54*, pro tefknoft horka (— pre
caloris anguftia) 111*.
těsto, z/., pasta: z tiefta (— pasta) 124.
tetřev, m., coturnix: mnoho Tetrzewu
(— coturnices) 17, 64° atd
té£, adv., similiter: tež také (— similiter)
123*, opét teez za stolem sedie 59* (— si-
militer), teez dobytek (id ) 124 a/a. V.
týž.
tó£ar, », cultor: tiezarowe zemé (—cul-
tores: 74, řemeslníci i Ttefífarzi (= cul-
tores terre) 74* a/d. V. tesaf.
té£ce, adv. graviter: tieztcze sé rozne-
móZ (—graviter) 7. V. těžký.
té£enie, »/., cultura: velmi dobré tiezenie
zemé (— cultura) 90.
tóżky, * ceżky, adj. gravis:
I. zviefata tyezka (= ponderosa) 125,
naytieffie lodie (— magne) 87* a:4.
ll. tak czefke prikázanie (— grave) 35;
żeny mużóm nejsu tiezky (—one-
rose) 42 atd
Ill. (Zenu, ana) dietétem tiezka (— pre-
gnans) 7* V. té£ce.
Tigataj, n7., 7d.: bratr Tygatay (Z Tyga-
tay) 29.
Tigris, #/, id.: potok Tygris (= Tigris) 5°.
Timochaim, »r. zd.: (vlast) Tymochaym
3*, 16, 21* (— Tymochaym).
Tlnguj, x/., zd.: (mésto) Tynguy ...
nij... Kangnij (— Tingui) 90— 90*.
do teplych krajin
Tyg-
