plesek, m., sabulum: piefku nenie 19
— sabulum), mece s& w piefek . . -
v ten pieffek . . . piefkem pfikryjí . . .
mece se po piefku 80—80* (— sabulum)
atd.
pleskovaty, adj, sabulosus: vlast jest
piefkowata (— sabulosa) 30*, 80 a/d.
plesn, /., cantilena: své piefny dokonají
(— cantilenis) 54.
pilné, adv., diligenter: velmi pilnie hle-
dachu (— diligentissime) 22*, pilnie tázal
(— diligenter) 6, pielnie prositi (— sup-
pliciter) 9, pylnegie nade všecko (— di-
ligenter) 6* a/d., ss.; srovn. pilny.
pilnost, /., studium: veliků pylnoft má
toho král (— studium) 58*, o pilnofti
k bojování (— sagacitas) 4° aid.
pliny, adj., diligens: v pilne a ochotném
rozmlüvaní (— in familiari colloquio) 3,
jednu pilnu véc (— quodam negocio)
8*, pylneyffie popsáry budü (— diligen-
cius) 9* a/d. I”. pilne.
písař, »., notarius: maji sûdce a pyffarze
(= notarios) 68°, list pod obecného py-
farzie rukû 43.
piskati, v. 7mp/., [tibia canere): kâZi hüsti
a pyfkati na rozličné nástroje (— tangere
instrumenta) 95°.
pismo, »/., scriptura: jakož mají z piefma
a znamenánie (— scriptura) 120*, toto
pyífmo (— litere) 35 atd.
elstacie, /., 7d.: nékteraké ovoce piftaczie
(Z pistachi) 17°.
piséba, /, [cantus fistulae]: nástroje piff-
czby... k tej pyffezbie (— instrumenta
musica) 34, 82.
piséec, m., [tibicen]: pyffczfy, hudci 62*.
piti, v. śmp/., bibere: jakoż lidć pygie
(— bibit) 120°, pygie lonskć mleko
(= bibunt) 42*, velmi nerad pie (— bibit)
20*, a to pygie 44, pigely je kto (— bibit)
19, to potom, až se jim vzchüce, 1 pyti
44 (— bibunt); Ze pieti musie 20*; Zádny
fie pieti nemuoZ (— bibere) 20* afa. ss.
Srovn. pitie.
pitie, »z£., potio: velmi dobré pitie... kte-
réžto pitie (— potio) 70*, k jedení a piti
nedostatek pieti (— potus) 20* at4.
Srovn. piti.
роту, aa/., domesticus: pythomeho lev-
harta (— domesticum) 49*, 63, 63“ atd.
plžmo, z/., muscatum: ta krev jest pizmo
(— muscatum) 47^, rybého pyzma ...
253
pyzmo to . .
118—120 a/d.
Placencia, /., xZ., śd.: (hrabie) z Placzen-
cze (— de Placencia) 7°.
pláč, m., planctus: v tom placzi (— planctu)
20, k tomu placzie £. atd.
plakatl, v. zmp/., deflere: jedni placze
(= deflet) 20 afa.
plánava, /., campestria: o jedné planiewe
(— campestribus) 3*. Srors. planina.
planeta, m., id.: pod kterým sé planetu
narodilo (— sub quo planeta) 95*.
planina, /, campestria: o poléch a pla-
ninach (— campestribus) 4*, na velik$ch
planenach (— campestribus) 38* a4.
Srovm pláüava.
plášč, m. pallium:
(= pallio) 55* a/d.
plat, »., [tributum]: od nieZ král má ve-
liky plath (— introitus) 79*, w plat pod-
dáno jest (— tributarium) 10* a/g.
plátec, »., tabula: má pfivázany stfiebrny
platecz (— tabulam parvulam) 65.
plátóny, * pláceny, ad;., canapinus: v mé-
chy sé placzene obláéie (canapinis sac-
cis) 95*.
platiti, v. 7»?/., solvere: ka£Zdá lodí plati
z každého centnieře deset měr (— solvit)
99.
plátno, z/. pannus: dvé opony nebo
platna (— vela) 9*, rücho neb platno
(— pannus) 36, stosiehuov platna (— pan-
ni linei) 26* a/a.
plazitl sé, v. śmpf., reptare: kdyż ten had
po piesku fie plazi (= reptat) 80.
piech, m., lamina: zlatémi plechi (= la-
minis) 81*, zlatými plechy jsú pokryty
a ti plechowe jsú na dva prsty tlusté
— tabula) 100*.
plésati, v. impf., tripudiare: pfed modli
zpievaji, pleffy (— tripudiant) 100.
plésti, v. smp/., ligare: tfiesky pletu v hro-
madu (— ligant) 91*.
pletenice, /., pilorca: nékteraké pletenicze
dělají ze títie . .. témi pletenijczemij
neb hüZvémi (— pilorcas .. . pilorcis) 91°.
plný, aa/., plenus: muž pln múdrosti (— to-
cius prudencie) 5*, plna potfeba (— de
expensis omnibus) 7, má měchýřek pln
krvé (— plenam) 47*, plna a zslechtilá
potfeba 8°, v jednom plnem roku (— spa-
cio anni) 6, plnie dvé lété (— duobus
annis) 7* a/d.; réení: v plnie sé naucili
. pyzmo rybie (— ambrum)
pfikryje plaficzem
