250
a dwaczati den měsiece zářie 61, v den
ofmij a dwaczaty mésiece srpna 50 asd.
ostatek, m., [reliquum]: oftatek roku
(— alio anni tempore) 117*.
ostati, v. 7f.,
l. remanere: v Armeni oftaly gfu
— remanserunt) 8, coż oftane
(— remanet) 21 a/d.; że ten ne-
mocný nemóž živ oftati. . móž
Ziv oftati... (= evadere) 82“ atd. ;
Il. (relinguere]: jenž v sé üfajice ne-
oftane 14*.
ostaviti, ». 2/., relinquere: oftawiwffe jej tu
(— relicto illo), 7, kde% se oftawyli (= di-
miseran') 126 afd.
ostavovati, 2. imp/., [relinquere]: dosti
jich k své potřebě oftawugi 118.
osten, », stimulus: drZe v rukü železný
often 112 (— stimulum).
ostrov, m., insula: do jednoho oftrowu
(— insula) 9*, o oftrowiech 4^ (— insulis)
atd. ss.
ostrovid, .., lynx: zvířátka, jimž fiekaji
oftrowidowe a latiné slovü lynces 63“
atd. ss.
ostroënik, m. [calcariator]: oftrozniczi
mečieři .. . (qui operantur calcaria) 17.
ostry, ad;., acutus: oftrzi mecové oceliví
— acuti) 80*, z hrubého sukna oftreho
(= asperrimis) 51* afd.
osud, »., fatum: nemä dobrych ofudow
(= bonis fatis) 33*, 61* a/d.
*osuhie, adr., dire: velmi ofuhle odpo-
védév (— dire) 39*.
ot z. od.
Otázati, «. 2/., interrogare: opét otazi toho
zbésilého (— inquirunt) 82°, otazal král
o Marku (— interrogavit) 8°, otazal jich
14 а/а.
otec, x., pater:
I. otecz prosi (— pater) 33, otecz jeho
(pater) 3 afa. ss.;
ll. svatí otczowe 14", k otfom (— pa-
tribus) 117°, jejich otczowe tak
véfili . . . jich oczfowe vefili 102*
atd.
otevriieti, v. 5/, [apertus]: chfiepć ote-
wrzene (— revolutas) 120.
otrubi, тт. p/., furfur: jedno otruby s vodu
smiesie (= furfur) 51°.
otucha v. odtucha.
otvirati, 7. z4f/., aperire: nikdy neotwi-
ragie (— aperitur) 56*.
otvorité, adv., aperte: rozumné a otwo-
rzitie (— aperte) 6*.
ovce, f. ovis: jsü owcze (— verveces)
123°, mnoho owecz (= ovium) 41 a/d.
oves, 7., [avena]: owfa a .ztravy dofti
(= annona) 69.
ovoce, z/, fructus: owocze jesto slove ..
123*, owocze vsclikého (— fructus) 16*,
77 atd.
ováem, adv, omnino: owffem nazí (— to-
taliter) 114, Zádny owffem neusel (— om-
nino) 93, owffem Zádného dfeva (— pe-
nitus) 21*, aby owffem éekali (— omnino)
7°, ne owffem ¢&ini (= non perfecte) 27
atd. ss. Srovn. o, ves.
ozdobiti, 2. per/., adornare: malováním
ozdoben (— adornatam) 50, vóni ozdo-
biecz (— conditum) 33°, mravy ozdobenij
(— adornatus) 3 a/a.
padesát, »u»er., quinquaginta: w padefaty
mílích 23*, stačí padeffati kupcóm 31°;
Jednou chybné m. deset v. /.
padesáty, numer. quinquagesimus: léta
tisícího dvüstého a padefate? 5, (kapit.)
padefata 38, (kap.) padeffata 4; s/oZezc
číslovky: (kap) padefata prwa 38°, pa-
deffata prwni 4; kap. padefata druha 4,
kap. padefata trzeti 4, padefata cztwrta
4°, padefata pata 41, padefata ffefta 42.
padefata fedma 4°, padeffata offma 4*,
padeffata dewata 4* a/d
padesáty Étvrty a/d. v. padesáty.
padnüti, г. »?/, cadere: aby slip padl
(cadente) 29*, padly pfed ním 8* (— pro-
ciderunt), Ze by mél sklep padnuti 29°,
(kámen) padil na jeden dóm 91 (= ce-
cidit), kusové často na adamanty padnu
113“ (—— cadunt) atd
padüch, », [latro]: ti paduffy... jest pa-
duchow... kdyż paduffy vyjedû...
116—116* (— pirate).
padûsi, ad/, piratarum:
(— piratarum) 116*.
pahrobek, »., collis: pahrobkowe i rovina
(— colles) 23*, po pahrobczych (— colles)
28*. 87 a/d. V. pohrobek.
pächnüti, v. śmp/., exhalare: smrad pach-
nuti nemóż (= exalare) 33*.
pacholël, ad;., servorum: obrazóv pachol-
cżiech (— servorum) 95*.
pacholek, »., servus: mistró: a pachol-
kow (— ministros) 93*, sluhy jejich a
lodi paduffich
