218
dal 73 (= ad custodiam); jehož
pilně hledachu (== custodiebatur)
22*, ovoce hledagy (= curam ha-
bent) 117* afd. = nc. hlidati.
ll. quaerere: radějí hledagy krásné
ženy 47* (= guerunt), c.stu, jižto
hledate proti křesťanům 14 a/ď.
hledéti, 7. imp/., [spectare]: jdéte a hledte,
abyste . . . 116* (= procurate).
hlína, /., terra: mísy dělají z hliny, jež
slove porcellana 99 (— de terra) afa.
hlinány, adj., luteus: zdi hliniene hrubé 18
(= luteos) jedny hlyniene (— lutea) 37 a/d.
hlíza, /., apostema: máli kto také kterakü
hlizu (— apostema) 80*.
hlüpy, adj., rudis: hlupi jsá lidé 10* '— ru-
des) atd.
hned v. ihned.
hnévivé, adj, indigne: velmi hniewywe
prijal 39“ (— indigne).
hniezdo, »/. nidus: tu hniezda mají (— ni-
dos) 46, 113“ atd.
hnüti sé, v. //, commoveri: aby fe ta hora
hnula 14*, vojska fie hne 45 (— procedit),
té dvé polovici hnuchu sebü (— sunt
commote) 40 a/4.
hod, »., festum: &inie hody svÿm bohôm
51 (= festa); obyčej a hod (= solen-
nitas) 33; prvý hod tej modly (= festo
primo 32“ když slaví hod 50* a/4. ss.
hoden v. hodný
hodina, /, hora: w hodynu jedení 33“
(— hora) o hodynie narození... tej
hodyni (— hore) 33 atd.
hoditi z. holiti.
hoditi sě, ©. /mp/, valere: k ničemuž fie
nehody . .. hody fie plátnu . . . nehody
fie jinému 117 (= valet pro...) afd. ss.
hodný, adj., [dignus]: horko jest k utr-
penie (— expedit) 43*, jest hoden smrti
45^ (— mereatur), . . . strana nebyla
hodna, aby ...(= incongruam) 33* a/a.
hodovánie, »/. convivium: o poctivém
hodowanij jeho 59* (— de magnificencia
conviviorum eius).
hojny, adj, fertilis: pastva velmi hoyna
(= uberrima) 11, zemé hoyna a plodná
(— fertilis) 11“ atd.
holdovati, v. imp/., obedire: chteliliby jemu
holdowati (= ad obedienciam requisivit)
89.
+ hole, adv., omnino: Zádného hole obilé
nemají 124 (— omnino) Srv. holy.
holitl, =. i»^/, radere: hlavy a brady
sobé t hodie (— radunt) 51*.
holoty, /, canum praefecti: (Пар, jimZto
tatarsky Fiekaji cinici, velikÿch psuov
holoty nebo vlśdafi (= cinici, canum
magnorum prefecti) 64.
holy, ad;., nudus: na hole zemi 114* ( — nuda).
Srov. hole.
honiti, è imp/., venari: král tu zvěř hony
(— venatur) 49*.
hora, /., mons: jednej hory (= montis)
3°, velikü horu... mezi dvěma Богата
28 (= montes), o převysokých horach
(= montibus) 4, k tej horzie 15°, na
horze Alkaj 4* (= in monte), stafec
z + hoyr 3“ (— de montanis, je patrně
omyl m. z huor nebo z hor: na prísius-
ném místó textu cte se: statec z hor
22) atd. ss. Srovn. nahoře a vzhóru.
horélény, adj, sinapis: horczyczne zrno
(— sinapis) 14.
hořeti, ©. imp/: [ardere]: ani tak světle
horzy (= lucidus est) 28 afd. Srovn.
horici.
hórka, /., monticulus: malá horka 57* (d.)
horko, z/., calor: veliké horko (— estum)
19*, kdyż pracoval cesti w horko 36%
welikém horkem (— calore nimio) 123*
atd. Srovn. horkost.
horkost, /, aestus: horkoft sluneécná 50
= estus) pro velikü + horko 123*
(= calor) ; srovn. horko.
horký, adj, calidus: zemë ta jest horka
18“ (= calida), vietr horky (= urens)
19°, horke vody (= ferventes) 11 ald. ss.
Srovn. horko, hofk$.
horky, ad; , amarus: voda horfka (— amara)
31, voda horzka (— amara) 20*, pro
horku vodu 20 (— amara) t6 уходу
horzkeij 20* a/d. ss.
hornaty, adj, montuosus: vlast hornata
to jest plna hor (— montuosa) 124*, ta
püsée hornata jest (— montuosum) 32
atd.
horní z. horný.
horny, adj., montium :
(= moncium).
horücí, adj, ardens: by oheü horuczi
byl 108 (— ardens), v horuczie pec 21
(— fornacem), jsü znamenáni horuczym
Zelezem 121 (= ignito ferro) a/d.
hospoda, /., hospitium: když kto z čeledi
umře nebo hofpodu promění (= domi-
s hornich vod 11°
