černý, črný, ad/, niger: czernij jakžto
havrani (— nigri) 49, jsü czrnij jako
havrani 105 (— nigri); jsü lidé czernij
19°, Skopy f czrnymi hlavami 51, czernu
barvu 49 atd. ss.
Červ, Črv, m., vermis: w czrwy sč obrátilo
106* (= vermes).
červen, črven, m., Julius: měsiece czer-
wencze, czrwna a srpna 50 (= Julio);
mésiece czrwna, srpna... 111" — Ju-
lio); czerwencze a czerwna 114°; výk/aď
v. u Gebauera, Slovník stě. s. v.
TGervenati, &rvenati, v. imp/., [rubeum
facere]: ta hlína f czrwena fie (— rubea
est) 112 (suad omylem m. &rvend jest).
červenec, črvenec, m., Junius: máje,
czerwencze a června 114° (= Junio),
czerwencze, črvna a srpna 50 (= Ju-
nio) atd.; sroon. červen.
červený, érveny, adj, rubeus: nosy maji
czerwene (= rubei) 17°, sandalóv czer-
wenich 107 (=rubeorum), czrwenu a
Cernü barwü 49 (= rubro colore), tvif
má czerwe' (— rubicondam) 55*, oči
czerwene a Cerné 49* (= rubeos) a/a. ss.;
črvená nemoc: běhačka neb czer-
wena nemoc 19 (= ventris fluxus).
éesky, adv. [bohemice] : z latinské czefky
přeložená 3.
1. čest, /, pars: devátá czeft (— pars)
97, 99.
2. čest, /., honor: jeho czti (— virtutis) 3,
ke czfti (= reverencia) 114, ke czti
králi., 9, 27 (— honori; ke czti Bohu
(- propter amorem) 110^; s velikü czftie
122 (— honore) a/d. .Vedosti jest jasny
doklad; nesů před krále czeft... obě-
tujíce 62 (= munera).
ČÍ rv. Číž.
čllý, adj., [alacer]: vezmúce czile konč 69
(— eguos alios).
élnitl, r. imp/., facere: kratochvíl sobé
czini (= delectatur) 50, czini jednu věc
(= facit; 70*, czienie pecny (= faciunt)
124 afa. ss.
číslo, x., numerus: o cziffilu a pofádsé 4
(= cathalogus), w cziefle deset tisic 64“
= numero), sto tv poczifilu 56 afd. ss.
Zvláště obvyklé rčení bez čísla: bez czy-
fla veliké mno£ství 124 (— innumera
multitudo), bez tifla 55* (— innumerus),
jakito bez czifla zdálo by sč 53, rozličná
diela bez cziffla 59 (— infinita) a/d. ss.
209
élsté, adv., pulchre: cziftie dělají koltry
(— nobilissime) 17, cziftie zmalována 33*
(— pulcre), cziftie délají 16^ (— pulcher-
rime) a/d.; v. čistý.
Cisti, v. śmpf., legere:
l. rok jedno po mésieciech cztu
(= computant) 37;
ll. ktoZ czifti bude (— legerit) 10, uměl
czifti (— legere) 8^, sljchal pravic, T
cztirzy, káZíc 15 (— дс :), czifti
budú 3, když fu cztly v knihách
40 atd.. obvyklé rčení: mše czifti
15* (= missas legere). Srorx. čtenie.
Gistiti, ». imp/., [mundare]: kdyZ ji chce
cziftity 36 (= lauari .
čistota, /., castitas: někteří czyítotu za-
chovävaji (= castitatem) 37°.
čistý, adj., mundus:
I. żivota czifteho 15, zviefat czyftych
i nečistých 42“ (— mundorum),
M. kadilnicé velmi czifta 62* (— pul-
cherrimum), kożichy cziefte 42*
(= delicatas), na cziftem místě
(— honorabili) 43, cziftem poftav-
cem (— pulcro) 33*, czifftu travü
poroftlá 57* (= virenti) a/d. Srovu.
čistě.
číti v. čilý, točíš.
GIŻ, proz.. cuius: (póna), cziż jest (= cuius-
cunque: 65; cziez polovice 49 (— cuius)
atd.
élovéél, adj, humanus: czlowieczi maso
(— humanas) 105*, ku. podobenství czlo-
wieczie' 105, majíce tvát czlowieczie
105 (— hominibus similes) a/d.
člověk, m. homo: plur. lidé г. Ari lid.
Zvláště obvyklé rčení člověk živý v. г.
czlowieka každého 41 (= homines), czlo-
wiek müdrj (— vir) 3, tak Ze sé uZasne
czlowiek 123* a/d.; dva czlowieky (— ho-
mines) 125*; by byli czlowiekowe tak
malićći 102 (= homines), deset czlo-
wiekow 109* (= homines) a/d.
Črný rv. černý.
Črv r. červ.
Črven r. červen.
črvenec z. červenec.
črvený z. červený.
čso r. co.
čstnč z. ctně.
čstíti v. ctíti.
čtenie, „/, [evangelium]: kázal čísti to jisté
cztenye 14; cztieny kfestanské /. 57. Cisti.
14
