204
M. svého blizne" 41* (— proximi).
blud, »:., error: podle bludu 30“, o jejich
bludech (= erroribus) 4* afd.
bludný, ad;., [erroneus] : bludny obyčej
34 (= supersticionem).
Bocha im 2. Ucham.
bodlavy, adj, spinosus: jazyk bodlawij
má 105 (— spinosa).
bóh, »., deus: Pánu bo' sé porutivse 6
(— dei praesidio), čas/o fak; svých bo-
huow... bohowe tatarščí (— dei) 6", bo-
huow... ti bohowe 43 (= dii) afd.
bohatstvie, »., divitiae: na bohatftwie 51',
bude żiv w bohatfwy velikém (= in
divitiis, 34, atd., často.
bohatý, adj., dives: král bohaty jest 115“
(ditissimus), urozených neb bohatych
(= divites) 47°, z naybohatffich ostrovöv
(— dicioribus) 118* a/d.
* Bochara, /., u/., id.: mósto jenż slove
Bochara... do toho mésta Bochara 5*
(— Bochara).
boj, »., [pugna]: ^e»? očvvá/é boj ob-
drZeti: ku bogij udatní 27" (— bellatores);
veliky mél boyg neb pobitie 21* (— bel-
lum), podali su boyg (commissum est
prelium) 40, beyg obdriev (= victor
extitit) 22 a/d ss.
bojovánie, s/., bellandum: pilnost k bo-
yowani (— bellandi) 4*, pro které boyo-
wanye (— bella) 43^ а/д. I”. bojovati.
bojovati, :. /m//., pugnare: odénie, v némZ
tatati boyugi 42, té dvé polovici budü
spolu bogowati (— pugnabunt) 40 a/d.
Srovn. bojovánie.
bojovník, ». bellator: udatní boyowniczi
(= bellatores) 10°.
bojovný, ad,.. bellicus: u vécech boyow-
nich (= bellicis) 6.
bolest, /, dolor: bez bolefti...
lefty má 80* (— dolorem).
bofiti, v. 7»/2/., [destruere]: domové bo-
rziecze fic 91 (— ruina).
borovy, ad/., pinus: sosnového nebo bo-
rowc? dfievie 38* (— pinus).
bósti, 7. imp/., pungere: bodu sobě jehlami
tváre ( — pingunt facies) 85*.
Botham v. Ucham.
bożi, ad/., Dei: z boziem spósobeniem 5
(— duce deo), Jana bozieho kftitele 4
atd.; zvláště často od narozenic buoziho
5 (:= Domini) ati.
brada, /cm., barba: I. (mentum] ll. barba.
silnć bo-
l. hlavy a brady holie (— barbas) 51°,
kromć na bradie nechají 105
(— barba).
Il. mnozi brad nemaji (— imberbes)
47% atd.
brań, /, arma: coi k brany příslušie 17
(= armorum); г dokladu: k brany
s meči 23 schází náležitý kontext český
i latinský, o. £.
brána, /, porta: tfi branij... nad każdu
bra”... od jednej brany k druhć 88 a/a.
bréniti, v. imps, [defendere]: braniechu
fie jim 83* (pugnabant contra €03).
branny, adj., bellicosus: váleéní ani branij
(= bellicosi) 108.
brati, s impf., [capere] l. původní význam;
W. rčení rozličná; W. čráti se.
I. my vám berzem, co... 116 (= acci-
pimus). tu neberze muž věna 37°
= recipit), mostné beru 75 (= re-
cipiunt) a/d.
II. odpovědi beru 27 (= responsa
recipiunt), penieze... kdyby jich
nechtéli brati 67^ (-— recusare),
zisk beru 125 (— lucra fiunt),
Zeny sobé bieru 42 (— accipiunt),
přítelkyně ženy beru (= accipiunt)
38 atd. — berucze tantarom...
91* (— accipiendo; as; nl. poci-
támeli..)
Ill. bráti sé: braly gfu fie do krajin
(— transierunt) 3, fe braly do Kon-
stantinopoli 5 (— perrexerunt),
brali gfu fie k dvoru (— adierunt)
5 ald., ss. Doklad : lodí tam berze
119 jest omyl m. bčžie z. f.
bratr, m. frater l. význam vlastní, I. pře-
nesený.
|. dva vlastní bratrzie 5, 63^ a/d.
(— germani), z téch bratru dvú 5
(— fratres), když bratr umře, ne-
vestu pojme bratr 42 (= frater)
afd.; ss.
Il. dva bratry zákona predikatoruov
8 (— fratres, dva brzatrzie . . .
bratr Mikuláš a bratr Vilém 8
(= fratres) a/d.
břeh, wm., litus. |. litus, ripa. ll. portus.
I. po brzehu potoku 27* (= crepidi-
nem), na toho mofe brziehu 18*
— littore). na brzieze 88 (= cre-
pido), od brzeha (--a terra) 101,
101* a/d.;
