VIII
Mikuláš (II.) založil linii Hasišteinskou z Lobkovic, Jan linii pánů Popelů
z Lobkovic.
Mikuláš, který, ač katolík, držel se od r. 1451 stále strany Jiřího
Poděbradského, zemřel 22. července 1462 a zanechal z manželství svého
s paní Ofkou z Žerotína, dcerou posledního (českého) Žerotína Jaroslava,
syny Jana, Mikuláše (III.), Jaroslava a potomního slavného učence, huma-
nistu a básníka Bohuslava.
Tito čtyři bratři zůstali v nedílnosti oteckých statkův, které spra-
voval nejstarší Jan s počátku asi za poručnictví svého strýce Jana Popela ?).
Jan Hasišteinský z Lobkovic (nar. r. 1450) jest zakladatelem starší
hlavní linie svobodných pánů Hasišteinských z Lobkovic, kteří dosud žijí
v Němcích. Z jeho útlého věku nezachovalo se zpráv. Janovi bylo teprve
12 let, když mu zemřel otec Mikuláš, zanechav po sobě některé spory,
které bylo vésti nejstaršímu synovi.
Již z následujícího roku 1463 zaznamenán jest spor Jana z Lobkovic,
jejž zastával nějaký commissarius, s Přechem z Zahrádky před soudem
zemským o vsi Hřměnín a Vačice, které koupil tento od Janova otce.
Prech dostal v tomto sporu za próvo.%) R. 1464 vykonal Jan z Lobkovic
poslední vůli svého předka Mikuláše, který, vyvoliv si za poslední svůj
útulek kostel přísečnický, ustanovil, aby tam byl zřízen oltář sv. Doroty,
a aby proň byl placen ze zvláštního nadání kaplan. Jan určiv k témuž
účelu roční důchod 12 kop grošů na dvoře Pokratickém v Litoměřicku,
rozkázal nad to, aby farář přísečnický tamějšímu kantoru vyplácel ročně
30 grošův, aby žáky v kázni a mravech lépe a pilněji vychovával. *)
R. 1465 měl Jan při s Bořivojem z Lochovic o dluh, který učinil
Bořivoj u jeho otce Mikuláše. V této při Jan vyhrál, a Bořivoj musil mu
vydati náhradou Obříství. 5)
Jako otec Mikuláš, byli Jan, ač horlivý katolík, hned od počátku pří-
vržencem krále Jiříka. Mimo jiné měl v zástavě též město Kadaň, kdežto tamní
hrad byl v zastavć Friedricha ze Schónburku. Kdyż papeż Pavel Il. dal króle
Jiřího do klatby »jako zatvrzelého kacíře a ochránce kacířů, křivopřísežníka
a svatokrádce«, vyhrožoval papežský legát Rudoif z Lavantu mladičkému
panu Janovi Hasišteinskému z Lobkovic (již 5. dubna 1466 z Vratislavě) rovněž
klatbou, neodpadne-li od krále Jiříka, a když to nevedlo k cíli, vybízel
administrator pražského arcibiskupství Hilarius papežsky smýšlející Kadaňské
k odpadnutí od jejich právního pána. Mezitím však, co Kadaňští úzkostlivě
kolísali mezi svou duchovní a světskou vrchností, přepadl princ Hynek
Poděbradský město a vzal z překvapěných otců města dosti velikou po-
?) Friedrich Bernau: Hassenstein. Ein Beitrag zur Geschichte des Erzgebirges.
B. Leipa 1893. Str. 95.
3) Archiv €. III. 345.
*) Libri erectionum ad 1464 (v rukopise) [Bernau].
*) Archiv €. III. 360.
