934

ÚVOD.

Jan Hasišteinský z Lobkovic.

Mareš nebo Martin z Újezda okolo r. 1390 držel tvrz a statek Obříství. Zanechal tři syny: Blažeje, Václava a Mikuláše. První z nich zemřel záhy, Václav pak věnoval se stavu duchovnímu. Nejmladší z bratří, Mikuláš Chudý z Újezda, byl podle pověsti také určen pro stav duchovní, avšak získal si přízeň Václava IV., který jej v roce 1401 ustanovil nej- vyšším písařem horní urbury na Horách Kutných. Brzy nabyl Mikuláš dosti značného jmění a asi r. 1409 koupil si hrad a statek Lobkovice v bývalém Kouřimsku, odkudž přijal jméno.

Ještě za krále Václava jmenován byl nejvyšším písařem zemským království Českého (1417—1421) a zastaven mu hrad Hasištein (Hassen- stein) s příslušenstvím.

Mikuláš z Lobkovic, jenž s počátku sympatisoval s reformami Huso- vými, přidal se již za posledních let života krále Václava IV. k straně katolické a bojoval po smrti Václavově udatně proti Husitům ve vojště krále Zikmunda, od něhož také nabyl mnohého zboží zápisného. Po své korunovaci v Praze 28. července 1420 pasoval Zikmund Mikuláše z Lob- kovic mečem sv. Václava na rytíře.

Po smrti MikuláSové (f 1435) zůstávali synové Mikuláš (II.) a Jan, ptijmim Popel, delší čas v nedílnosti, rozmnožujíce zboží po otci zděděné novými koupěmi.

Teprve r. 1445 rozdělili se o společné dosud statky, při čemž Mikuláš (IL) obdržel zejména hrad Hasištein, Údlici a Obříství, Jan Popel pak hrad Hlubokou s příslušenstvím a Lobkovice. ?)

Oba bratři povýšení jsou již r. 1459 od císaře Friedricha III listem daným v Brně 3. srpna 1459 do stavu svobodných pánů říšských, načež

?) Archiv český. Díl IV. Str. 400.