132 Desky dvorské král. Českého:
slaum de Sswamberg citatum parte ab altera domini barones cum vladykonibus iudicio
presidentes odložili ad crastinum, aby stáli, kdyZ páni zasedů.
% Tím se míní nynější DD. 30, v němž na str. 73 jest záznam téhož znění jako první
odstavec tohoto zdpisu a pod nim za nápisem Pro domino de Sswamberg ad supranotatam
causam čtou se tato svědectví:
Hilbrant de Letow starý rychtář, annorum prope LX, ut dixit, iuravit elevatis IIbus di-
gitis, dicens: ,To mi svědomo, že přišedše ke mně některé hospodyně té vsi a řkúce: „Rych-
táři, poď a opatř tu věc, že jest paní Elština Přechové dcera zamordovala dietě!“ Tehda sem
já tam s těmi hospodyněmi šel i řekl sem paní Elšce, ana stojí v jistbě a dcera její leží
v luoži: „Buď toho bohu žel, jaký ste to účinek nepravý udělaly!“ Tehda mi ona řekla:
„Rychtáři, neviem o tom nic.“ A já jie odpověděl: „Ktož vám toho dobrý věřiti bude? A ty
si sama při tom účinku byla.“ A potom kázal sem hospodyním přistúpiti k loži dcery, aby
ji ohledaly. A ony šly a ohledaly ji i nalezly toho dietěte pupek vytržený uzlem zavázaný.
I řekl sem: „Nuže, paní Elška, když jste ten účinek učinili, připraviž se, aby jela hned před
páné milost i se dcerü." A než sem z domu přišel, až ona schopivši se, z té postele pryč
jest utekla. Tehda sem já řekl: „Poněvadžť jest dcera tvá utekla, paní Elška, připraviec se,
podiż hned se mni před páně milost, at bych já trestán nebyl!“ A ona šla. Šimek
z Letov, nynější rychtář, censita Bohuslai de Sswamberg, annorum ultra LX, iuravit ele-
vatis [[8 digitis, et dixit: ,To mi svédomo, že přišla ke mně jedna súseda, vdova poctivá,
a řkúci: „Poď rychtáři, nalezli sme dietě v pivnici u paní Přechové.“ Tu sem já šel s jedním
konšelem Ledinem i nalezli sme je obinuté v jedné podušce ano mu hrdlo podřezáno a
myši po členky nohy ujedly, a vzemše je i nesli sme je do jistby Přechové, a to leželo u nie
tu v jistbě dva dni. A já vida, že se k tomu nemá, by je schovala, i kázal sem je dceři své
a Vichrové z Neřestec schovati. A ony vzemše je, i schovaly je u božích muk a Jan slu-
žebný páně pozdvig/ kamene a ony prokopavši dolík, aby je schovaly. A to již bylo druhé
zamordováno. A rok tu leželo to dietě v pivnici.“ Johannes de Brloha seděním v Zá-
boří, clientalis, annorum ultra L, ut solus dixit, iuravit elevatis II digittis et dixit: ‚To mi
svědomo a v paměti mám, že před některými časy poslán sem byl od pana Lva s dobrými
lidmi, s Plachtíkem a s nebožtíkem Planknarem, abychom vedle Přecha z Let stáli, jestliže
by byl súzen, a abychom jemu radni a pomocni byli. Tehdy Přechovi nezdálo se před sou-
dem státi, než aby to některak smluveno bylo. I prosili sme pana Švamberka, aby s ním
ráčil milostivě učiniti a na milost přijieti. A JM“ pro nás a pro jiné dobré lidi ráčil to učiniti,
ačkoli nerad, a přijal ho na milost a učinil s ním milostivě a byl naň laskav. Jošt
z Pruku hejtman na Zviekové, annorum quasi XL, ut solus dixit, iuravit elevatis [[?% digittis,
dicens: „To mi svědomo, jakož byla jest ruoznice mezi královnü Johankü slavné paméti a
panem Bohuslavem z Švamberka o Přecha z Letov, tehdy přijel jest Prech na Zviekov
s některými dobrými lidmi, kteříž podle něho byli od pana Lva vysláni, zejména pan Bo-
secký a jiní s ním, a Planknar a Plachtík, a soud již osazen byl; tehdy Přech nechtě se
soudu dopustiti, dal se panu Švamberkovi na milost. A ti dobří lidé, kteříž od pana Lva
s ním posláni byli, prosili zaň, aby to pán ráčil učiniti a jeho na milost přijieti. Tu jej pan
