90 Desky dvorské král. Českého.
voval; kteréhož přijevše Vintmberští, zlezše tvrz zabili a zabivše ho uvrhli do rybníka;
a vybravše tvrz i vypálili a rybníky skopavše a slovivše, pryč jeli. Pak po třech ne-
dělech po tom všem přijevše tíž Vintmberští do Knína, i zajali vešken dobytek, což ho
bylo po paní sboží, i hnali preč. A tu mě také v mém dvoře jali u pivnici, a tak sem
několik let musil vězněm býti, jeliž mě tepruv letos o svatém Jiří propustili. Johannes
Chrapacz de Bozowicz, censita orphanorum de ibidem et domine Katherine de Tazowicz,
annorum forte XL, ut solus dixit, iuravit ete. et dixit: „Byl sem tu ratajem v ty chvíle,
když Vintberští přijeli do Božovic a tvrz zlezli a Matěje jejího služebníka a šafáře zabili
a s srubu zabitého svrhli, potom vybravše tvrz, vypálili a rybníky skopavše vylovili. Že
paní Katheřina z Tazovic у té míře ani pan Jan Předbor muž její té tvrze sů nebyli
osadili k žádné válce, aniž sú odtud kdy váleli po smrti pana Jaroše muže prvního.
Actum a. d. MCCCCLXT feria ПП post Lucie [16. prosince].
7) Tím se odkazuje ke knize DD. 33, v niż na uvedenćm listu A XIX (= str. 287)
jsou při hesle Nicolaus 1: zapsány následující svědecké výpovědi Jan Hise z Že-
hobec, annorum XXX vel ultra, iuravit elevatis duobus digitis et dixit: „To mi svědomo,
když Mikuláš Vitmberský upadl do Božovic tu sem také s ním byl v odpovědi ku po-
moci proti Předborovi. A když sme tvrz zlezli; tu sme jeli pacholka jednoho Poláčka
a druhého Matějka, kterýž tudiež raněn byl a od toho umřel. A oba když sta tázána
byla ot Vitmberského ,Cí ste?' pravila sta, že sta Předborova. A dále týž Poláček
pravil, že z rozkázání Předbora pána svého poslán byl na tvrz, aby je vystřieh,
a tudiež sám zuostal až i dobyto. Jan Ješkoun z Němčic, annorum XLV, prout
solus dixit, iuravit elevatis II digitis: ,To mi svédomo, kdyZ jsa v odpovědi podle Vitm-
berského proti Předborovi jel sem v noci napřed sám třetí na posluchy k Bożovicóm,
tu sem uposláchal Poláéka an poselstvie déje pravé Matéjovi, kterÿZ tu úředníkem byl,
že Vitmberský a Purkarth Húse odpověděli sú pánu našemu Pfedborovi, aby tiem pilnéjie
tvrze chovali a že zjitra má přibýti XII tovarišuov ku pomoci. A když sme dobyli, tu
sme jali Poláčka i Matěje úředníka, a ti sú se oba znala, že sú jeho Předborovi, a zvláště
Matějek leže na smrtedlné posteli, jemuž tu ruka byla uťata, znal jest a fka: Mily pane,
již "s mi za službu zaplatil, jakož sú mi lidé prorokovali, již se jest naplnilo. On-
dráček z Vlašimě, servus Vitmberského, annorum circa XL, iuravit etc., dicens: „Byl sem
u pana Mikuláše Vitmberského v službě pět let prve nebo viece, než sme zlezli Bože-
jovice, i podnes jsem u něho; a to mi svědomo, když sme nahoře byli, tu Matějek
úředník schytil se s postele, a jeden z našich uťal mu ruku až po vzchodë doluov
upadl a když žádal proše „Vodějte mě peřinú' a když sme ho voděli, tu mluvil: „Milý
pane Předboře, již sem se u tebe doslúžil, jakož sú mi to pravili, Zet se u tebe do-
slúžim.“ Thomáš řečený Uher, annorum prope XL, iuravit etc., vyznal: „Byl sem tehdáž
u Purkartha Húsete, bylo nás toliko pět, kteříž sme najprv v noci Božovice tvrz zlezli.
Tu sme chopili Poláčka, a on nám řekl: ‚A já před vámi maličko sem zde prve“ A v té
chvíli jeden z našich nechtě a nevěda propadne děrů skrze puodu, kdež Matějek úředník
ležel a tak se ujmeta v hnáty, že náš jeho od sebe odstrčí i utne mu ruku, Ze sé
