838

Druhá kniha půhonná z l. 1407—1530. 413

on na druhém pod pečetmi našimi máme sepsány, nezaplatil konečně a úplně. A neucho- val-li by mne od smrti pán buoh prve, než-li by dluhové ti zaplaceni byli, přes to vždy chci, aby ta vščeka sbožie i vsi jmenovaná i jmenované, i ten zápisný list, ješto na ty vsi svědčí, při svrehupsaném Martinovi aneb tomu, komuž by on za svého zdravého života neb po smrti dal, a při žádném jiném, po mé smrti zuostala a v jeho moci j v držení byla a s tiem aby učinil jakožto s svým. Jest-li pak, že by týž zápis tiem, jenž by ke zboží v něm za- psaných měl právo a spravedlnost, splacený byl, a dluhové již pravení ještě vždy nebyli doplaceni, tehdy častopsaný Martin penieze za ten zápis vezma, jiné sbožie za to kúpil a z toho dluhy ty platil až do jich zaplacenie, jakož sě svrchu píše. Pak-li by ho pán buoh také v té mieře snad od smrti neuchoval, tehdy to vśćcko sbożie mni jemu, jakoż s6 svrchu vypisuje, postůpená i s zápisem svrehupsanym nebo-li sboZie za placenie zápisa toho kü- репа mají zasé na mé beze vS$ého zmatku i nesnáze pfipadnüti a já dluhy ty, kterýž by jim ještě doplaceny nebyly, mám zastůpiti a je sám platiti až do zaplacenie jich konečného. Také jest-li že by nadepsaného Martina Smolíka pán buoh od smrti prve neuchoval než mne, tehdy já chci i moc dávám, aby po jeho smrti, komuž by on odkázal, dáno bylo sto kop grošuov anebo deset kop gr. platu. A též zasé, jest-li Ze by pan buoh od smrti pana Plichty neuchoval, jehoZ pane boZe raé ostrieci, tehdy aby pan Pliehta také zasě dáti a od- kázati mél moc plnü, komuz by sé jemu zdálo, sto kop grošuov nebo desét kop platu, a to když by aneb jestliže by ten zapis vyplacen byl. Na potvrzenie a na zdrżenie vŚćch v6ci svrchupsaných já Plichta svů vlastní a přirozenů pečet dal sem k tomuto listu přivěsiti dobrovolně a pro lepšie svědomie prosil sem urozených pánuov pana Alšč Žíberka a pana Čenka z Klinšteina a slovutných panoší Heřmana Sirotka ze Zhoře a Jana Škubele z Jim- lína a Jana z Rochova, aby své pečeti přivěsili k mé prosbě na svědomie bez svých škod k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého padesátého druhého na den sv. Jakuba apoštola buožieho [25. července). Nad opisem poznamenáno: Ad citacionem, ubi Plichta citat Albertum. — Po straně poznamenáno: Pro domino Alberto de Colowrat a pod tím Dedit (t. j. zaplatil taxu za vložení toho listu do desk dvorských).

“) quia feeit — póvod sám připsáno dodatečně jiným inkoustem. — ^) eciam — svědčí do- pinéno (jinÿm inkoustem) po strané. — ^) za tím pfetrzeno: et censibus zebrání. — 4) Slova po- lozená v závorce jsou pfetrZena snad jiným (?) inkoustem. — *) Prvotní záznam k tomu je zapsán v protokole o zasedání 27. března v DD. 33 na str. 59. — 7) V protokole v DD. 33 na str. 69 je po tomto jménu mezi pány toho dne zasedajícími jmenován také Albertus de Colowrat et de Crakoweze. [Srv. též ve Cturté knize provolaci (Archiv Cesky XXXVII) str. 157, čís. 41 oddílu A]. Jeho jméno se nahoře neuvádí, poněvadž nemohl býti soudcem ve své vlastní při. — ?) Pod tím pozna- mendno Vide in alia parte ex opposito circa hoc signum XX a ostatek dopsán pfi stejném zna- mení na dolní polovici str. 456. — ^) Prvotní záznam k tomu odstavci je zapsdn v DD. 33 na str. 71. — !) Poznámka ta byla připsána nad zápisem současně se záznamem ze 27. března 1460.