362 Desky dvorské král. Českého:
a na Eyzmberce z strany druhé, Ze jest ten plat, totižto VIlí/s kopy gr. č. týmž
někdy sirotkóm při sv. Martině placen a vydáván každého roku býti měl z dědin
Jeřetínuov, ne z komory od držiteluov statku Jeřetína a jestliže by vždy nevy-
dávali, že bude nebo budú moci k týmž držiteluom právem hleděti, a on Mikuláš
Hochauzar že jest jeho Joachyma z Malcánu jakožto držitele týchž dědin podli
též smlúvy pohnal léta etc. XXV? z toho platu zadrZalého, a také Ze jest ten
soud dvorský z příčin oustavně nešel: z těch příčin dává se jemu Mikulášovi
Hochauzarovi původu proti témuž Joachymovi z Malcánu pohnanému za právo,
tak aby on Joachym nebo držitelé toho statku jemu Mikulášovi ty platy zadr-
žalé dal, totiž ty, což jest jich zadržal od datum a vyjití puohonu až do tohoto
času, a to konečně od dnešního [%1! dne ve dvi nedělích pořád zběhlých. A dále
strany aby se k sobě podli též smlúvy o ten plat na budůúcí časy zachovaly.
A Jich M“ mezi stranami škody zdvihati rácí. Dal památné.
1) Smlouva zde zmíněná byla r. 1493 po 14. dubnu učiněna mezi Václavem Vlčkem
z Čenova z strany jedné a sirotky nebožtíka Petra Smolíka z Slavic a na Eyznberce Hanu-
šem a Jiříkem na miestě jich i bratří jich a Smilem Smolíkem z Slavic a ve Rveniciech,
jakožto poručníkem a strýcem jich, z strany druhé a je zapsána v třetím oddílu desk dvor-
ských zdpisnych (DD. 25) na l. C III (str. 252). V ní se praví, že Václav z Činova udělav
rybník u Jiřetína, zatopil svrchu jmenovaným sirotkům dědiny, lúky a provazy, s kterýchž
jim placeno bylo každý rok sto strychuov vovsa. Smlouvou bylo ustanoveno, že pan Václav
má ukázati sirotkuom za každý strych ovsa, kterýž sú oni tu jměli, osm gr. miś. nebo III
gr. české; a tak aby se vždy sirotkuom dosti stalo, že by se mohlo přihoditi, že by byly
mohly některé nápady nebo pocty přicházeti z těch dědin, luk a provazuov na Eyzmberk,
ač na žádném vědomí jistotů ta věc nenie, by se toho kdy tiem zpuosobem požívalo, ale
však, aby vždy sirotci dobře opatřeni byli, ...aby pan Václav svrchupsaný a jeho dědici
anebo budücí deváty gro$ míSensky nebo puol gr. českého na každý strych ovsa ku prvniem
osmi gr. míš. nebo III gr. českým přidal, on, jeho dědicové i budúcí, a tak již seótüc
oves po devieti gr. míš. nebo po puol pátu gr. českém, takže té summy sečtené za těch
sto strychuov ovsa svrchupsaného příde a přijíti má XV kop gr. míš. anebo
VIIa kopy gr. č. pražských platu ročnieho, aby pan Václav ukázal na obü Jiretíniech,
Hořejším i Dolejším, dckami dvorskými a postúpil. — Ad guam intabulacionem domini ba-
rones pleno iudicio terre nomine et vice domini regis suum prebuerunt consensum. Relator
Georgius Berka de Duba iudex curie regalis ete. Actum sabbato in vigilia Thome apost.
[20. prosince] anno ete. XCIIII?.
?) Poslední pořízení Zikmunda z Slavic, učiněné 1. května (v neděli na den svatých
apoštoluov božiech Filipa a Jakuba) 7. 7513 a znovu vložené do desk zemských 5. února
(v pondělí po sv. Blažeji) 1543, je zapsáno v DZV. 2 na listech J 22—24. V něm Zikmund
z Slavic odkazuje Mikulášovi Hochauzarovi z Hochauzu, švagru svému, zámek svuoj
Ayzemberg s vesnicemi ...; item všechen plat, kterýž od těch pánuov, kteří Jeřetín drží,
