833

152 M. Clareti Astronomiarius, Epilogus, v. 938—947.

(Epilogus.> giste Epilogat et excusat se Solius est pura Christi prescire futura,

Scribere de puris non audeo multa futuris; potestate 940 In Domini cura sunt iura locata futura,

Carmina si pura sunt hec. ea pectore cura. — sa*1s Versificatura levis est, sentencia dura,

Multis lectura (credo) non est nocitura. — — Hec dum scriptura fuerit Vobis placitura, 945 Cum magna cura faciet mea mens bona plura. --

Quod Deus ipse dedit michi, Vobis mens mea scribit 947 Namque darem plura, Vobis si sint placitura.

M Explkckt. bstrpnpmkcxe ante Felicis et Aucti 4nno M? C^C^C? LX? VI? etc.

9» (Glossa giste je spise psána tak, cc bychom cekali cziste, ale ćisli iak je mónć pravděpodobne.

И М na fol. 65? je zbytek sivánky pod textem popsán pozdějšími latinskými lékař- skyini pripisky. Nad textem vovn2Z později připsáno ‘omnes gentes plaudite'. Prnt slova závěrku písařova ' Explicit astronomicus' jsou psána lehkou Sifrou. Pak kondł też sextern. Na fol. 56” ndsleduje 'Exemplarius'.

V L fol. 149" je bez gloss, pozndinek i explicit. Hned za ‘placitura’ näsleduje rovnou ‘Suscipe germane’. t. j. ‘Medicaminarius’.