536 Doslov.
sborníků českých hvězdářsko-lékařských, v nichž se jistě najdou slova
dnes ve Vokabuláti záhadná, ano nepochybně i vokabula dnes ztracená.
Podobně Bohemář žádal úplné kollace všech dochovaných rukopisů a zá-
roveň nového vydání dialogů 'Bohemarii' podle obou rukopisů známých, jež
patrně byly zrovna tak doplňkem Bohemáře, jakog rammatika doplňkem
Vokabuláře. Zde aspoň jsem mohl odkázati k svému staršímu vydání dia-
lektického rukopisu kapitulního a k Hankovu vydání Dialogů.
Ale rozšířiti takto úkol vydání nebylo přece nutno. Postačilo vydati
texty tak, aby mohly podati příslušnou základnu pro studium Glossate —
a úplné, zevrubné vydání odkázati těm, kteří se věnují vydání toliko těchto
dvou textu. Rozméry knihy, jež itak narostla, nedovolovaly dalšíhorozšíření.
Totéž asi platí o vydání ostatních latinských prací Klaretových. Jsou
valnou většinou dochovány toliko v jediném rukopise kapitulním, jenž
pomalu hyne: papír se droli, písmo bledne. Již z toho důvodu zdálo se mi
nutno tyto texty vydati -: kolik takových unikátů za těch sto let naší práce
vědecké ztraceno nebo zničeno! Tyto všechny texty: Medikaminář i Kom-
plexionái, Fysiologiát i Astronomiár, Enigmaticus jako Exemplát jsou ne-
ocenitelnym dokladem Zivého ruchu védeckého u nás za doby Karlovy,
kolem r. 1360. Pokusil jsem se zvláštní prací (v Nár. věstn. čsl. 1926)
ukázati, jaký veliký význam má Enigmaticus pro studium hádanek neje-
nom naších, ale evropských vubec. Druhá část Enigmatiku srovnáním jednak
se staročeským Alanem, jednak se staročeskými Lucidáři ukazuje rovněž
tak jasně duležitost tohoto skládání pro studium těchto textů ostatních.
Nesmírnou důležitost Exempláře (a marginálií Astronomiáře a Fysiologiáře)
pro studium celé naší staročeské literatury výpravné, jakož 1 pro stu-
dium naší literatury lidové vyloží zevrubnějí chystaná studic p. Tillova.
Konečně výklady Fysiologiáře a Astronomiáře, spolu s jejich českými glos-
sami, podávají přímý klíč k poznání, jak tvořil skladatel Glossáře svoje
„česká tlumočení výrazů latinských.
I zde ovšem měla býti podána zevrubněji příbuzná literatura středo-
véká latinská a zase pro rozsáhlost látky musila býti odkázána do zvlášt-
ního zpracování Tillova. I zde musilo konečně převážiti mínční, že hlavní
úkol — vydarí a zpracovati Glossář | © nemůže býti přetížen úkoly
vedlejšími.
Šlo tedy předně o vydání Glossáře samého. Bylo provedeno tak, aby
vlastní opis byl provázen stále variantami ostatních opisů tak, aby čtenář
měl jasný dojem, pokud je text zaručen ještě jinak nežli hlavním rukopisem
prešpurským. Ale text byl upraven také tak, aby čtenář na první pohled
vidcl, jak chatrné je celkem dnešní dochování rukopisné. Kollace s rukopi-
sem, jak ji žádaly kritiky, byla takto provedena a čtenářům je dána příle-
žitost kontroly zcvrubné. I zde by ovšem bylo bývalo žádoucí, srovnatí
zevrubně Trialog, Žídka, Komestora a ostatní zpracování . . .
Hlavní úkol spatřoval vydavatel ve zpracování této ohromné látky
Jexikografické. Na přání vyslovené s několika stran přidal napřed index
