504
Vratislavici pl. m. — Wratislavienses 956
wratislaviczi (mini se mëslané slezské
Vratislavi).
vrátili v. vrácenie
vrátník m. — edilis Boh. 686 wratnijk
(var. wratny dial.). Klare! nezná; v Bo-
hematin je hetevogemni vsuvka v kapitole
dc uteusilibus.
vrábný 1 vrátnik
vratoslav m. = resta 849 wratoslaw ,,her-
ba ignota‘.
vrátyé m. - barba lovis 795 wraticz
(rým Spic) ,,£Érumentum'' atd.
— citiso v. brotan.
Jimak stě. obyčejně athanasia Mam. A
14", RVodň. 35"a, Rstl. Drk. 178"a atd.,
hojně v vosil., vratyć Cerny, vrátyč
Velesl., pol. wrotycz, mé. vratič.
vrazila v. vra£enie
vražda f. homicidia 1123 wrazda —
Vokab. 419 atd.
vrażedlnik m. = homicida 1117-wrazedl- |
nyk AB atd.
[vraZenie nt. = interieccio Vokab. 127
wrazenye (var. wrozenye omylem) ,,de
grammatica''.
vrba f. — salix 665 Wrba (AG : wurba
Trial.) — Boh. 229 aid. Slc dial víba.
.vrbéna f. verbena 790 wrbiena (A -
wrbrena B omylem) ,, frumenta" = Boh. |
342 (var. nerkugena omylem) ald.; při- |
kioměno z latiny.
vrbina v. vrbiny i
— salicina 696 Wrbini ABC |
vrbiny pl. f.
„fructus‘‘ = wrbina Veleš. atd.
vybova v. vrbová
vrbová pl. adj. = salipoma 702 wrboua
jablka» AB (rým šípková) - — mezi
jmény jablck; Jg. mylně vrbova f.
Srovn. vrbové jablko = zimní, k jídlu
nekalé, prostřední velikosti us. Jg.,
vrbovky pl. f. — jablka červená Jg
vrci v. vrZenie
viéd m. — ulcus 1673 wrzed (A : Trial.
brzed) — Boh. 464 wrzyed — Wiesb.
509 Rstl. F 44 — Vele$. aid. Podle
Blahoslava moravismus, cesky neŻit; dial.
bred
-vřčnie m sevřčnie, přivřčnie
viésen m. := Iulius 80 wrzyesen (B:A
wrzesen, rym ćrven): Iulio Astron.
570 gl. wrzesena (M:L wrzeczena
omylem): za lo v Boh. érv(e)nec. Jinak
Vratislavici
--- Vrhel.
již kolem 1300 wrzeson Augustus rkp.
Mus. XVI B 14 f. 4“; srpen nebo
wrzessen Z. Pod. hal.; v. 1342 wrzicssen
Augustus Dobr. Gesch.? 182, sisl. vré-
senB, f. wrzesień = Scptember. Do-
brovsky ve Slovamce sprácnt (I, 73) =
Juli und August; Jg. cituje Iynského
сиа! . Komestora viéóscn pod Ivovÿm
znamením se správným určením na dobu
23. červenec — 24. srpen, shodně s Dob-
vovským a s doklady. Jenom z Arch.
C. IT, 406 uvddi KL. měsíce Septembris
jináé Vresné; je to zápis v. 1571, česko-
polský, ze slezského města IKozlí; patrný
polonismus.
viésk m. = oritas 181 Wrzyessk (В : A
wrzesk); kontext plískota, požár, vřčsk,
znuoj, metelicč; jiné je vřesk (= rugi-
tus) Veles. aid. viéska v. ûfezky
viéskev f. — sadugara (A : B sadugala) 659
wrzyeskew (B:A brzeskew): , planta
specialis“, rým břeskev; varianta hlás-
kovd misto bicskev?
vřetenář m. - fusarius 2613 wrzetenarz
= Z4d. vkp. Je. atd.
vrötenic& f. -: scps 581 wrzyetenyczye
(B . A wrzeteniscze omylem) ,,vermis"
(rým zlatennicč) = Boh. 222 wrzyete-
nycze (O : wrzyetenyscze EF) — wrze-
tenisstie Veleś. (omylem) — serpio wrze-
tenyscze Nn 70Yb (omylem) — wiete-
nicze Lact. oo VIITb (omylem) aid. Sté.
ićż vietenać; ni. vreten sic. (= colu-
ber), vretenica mor., slc., slz. (= slepýš)
Kálal, Ki; dial. mor. slepyś — bfitel-
nica, bietenice, btitevnice, bretrnice
Bart. Dial. 1, 321 atd. Ze slovo bylo brzo
již zastavalé, ukazují omyly opisovačú,
Prusík, Krok, 1869, 243 čle užitenicč,
odvozuje od úřitný, mylně. Zły: vedle
toho byvala variela viietenicé, vritenicé
Ev. Ol (Mat. XII, 34 a j.); Br. na
Izai. XI, 8 viitenice ald.)
uteleniśie v. vYetenicé
vréteno nt. = (usa 2564 wrzeteno; kon-
text pradeno, vieteno, povésno; = Boh.
836 wrzyeteno — Wiesb. 1143 ald.
vrh m. — iactura 1509 wrh ald.
vrhcäb(nicé) v. vrchcáb(nicč)
vrhel m. — iactula 2185 vrhel (rým čepel):
kontext čepel, zátul, vrhel.
-vrhel v. povrhel
