492
V praep.: v óběd v. oběd.
v keř! v. keř.
v pomči <lapati) v. pomčě.
v zápětie v. zápětie.
-vábička v. zvábička
-vábovník v. zvábovník
váček m. = estula 2045 vaczek (kontext
mošna, úborek, vaček, puška) AB =
Veleš. atd.
vada f. -- noxa 2452 vada AB = Veleš. |
-váda v. sváda
-vádcč v. svádcč, rozvádcě
vadźnie nt. - certamen 1099 Vadyenie
AC atd.
vaditi v. vadénie
vádlo nt. — flandrum 2499 vadlo.
vadvně v. jadrné
váha í. — statera 735 Vaha ABG -- Boh.
864 - Wiesb. 1175 ald. (kontext váha,
kořec, stoh).
— trutina 347 vaha ABG atd.
= libra Boh. 63, 868 waha ald.; Klavet
nezná.
[váhana (. = libra Vokab. 297 wahana
„de astronomia"; mini se znamení
ekliptiky, ujalo se na mějaký čas; dokl.
u Jem.; nynt = Váhy.
vajce nt. = ovum 214 vaycze Bon. 125
ald.; ova = waycze Rstl. Drk. 189" afd. |
Nč. vejce.
vaječník m. = ovarium 1807 vagecznik |
(rym preclík; hontext koblih, pecen, va-
je¢nik, husce, preclik) == Boh. 298 =
Wiesb. 169 =: Vele$. ald.
-val v. naval, p¥ieval, hovnival, zrnoval
val m. — grava. 2474 val (honlext zprávna,
bohatstvie, val, sbrojnél), ecclesiastica''.
vál тп. = temedastrum 2511 val (pñ nd-
zvech mlyndyskych, kontextlopata, méch,
vál) AB — Boh. 819 (metastrum) --
Wiesb. 1120 (temastrum) — Veles. (te-
meandum mylně) atd.
vala v. podvala, svala
valda {. == byssons 538 walda ,bestia“
(kontext kozúr, osoluř, ovčíř, valda,
ško-par..).
valdišče nt. = cardua 719 valdisscze AB
(rým tlatolišče); kontext tán, kyta, val-
dišče, pýří, tlatolišče). Jg. srovnává val-
viště = místo, kde se dříví v lesích válí,
místo zválené, us.
válek m. = modilentum 1984 valek (kon-
lex! pïiehrada, välek, stodola, kôlnë).
V — vafenicć
valchᣠm. = fullo 2663
Z němčiny.
valchářstvo m. = fuloria 1648 Valcharz-
stvo AB = Vokab. 451 = Veles. —
Lact. atd.
valcharz ald.
-válka svv. obálka
válka f. — guerra 2095 valka AB — Boh.
908 = Wiesb. 1216 atd. Z némc.
-valnec v. smiechovalnec
-valník v. svalník
valás$ m. = ardeale (A: B ardela) 301
valuss AB ,volatilia campestria".
Svovn. osobni a Walussone 1389 Záp.
bělské 21.
vana? = vilida 2396 vana ,,de festis‘‘
(kontext koleda, ochtáb, květná, vana?,
na stolovánie (sv. Petra), na obrácenie
(sv. Pavla), popelec): není jisto, kleré
z obou slov je české.
vänoc(€) pl. f. — equinoccia 2404 vanocz
(rym velikanocz — a patrné proto ulvo-
Teno) — Boh. 533 wanoczye aid. Vy-
klad o vzniku slova v. u Brandla Glossar.
354.
vapan v. vapen
vápen m. — calx 135 vapen (A : B wapan,
odiud Jg. Kt. vapan); patrně uměle
utvořeno; Boh. atd. mají vápno; ale
u Klaveta vápno . cimentum.
vdpeni- v. vapennicé
vépennicë f. — cimentiburna 118 wapen-
nyczye (B: vapennicze, G wape-
nycze) = Boh. 771 = Wiesb. 1046 ald.
vápno nt. — cimentum 95 vapno AG =
Boh. 442 aid.
— calx Boh. 771 wapno :
atd. Za to Klarel vapen.
-var v. přívar, pivovar
var m. — eferna 2579 var — Vele&. aid.
— braxatura 1845 Var AB = Boh.
696 — Vele&. — Zid. rkp. Jg. atd.
-vara v. návara
-vařač v. obařač
varda m. — pilum (X, pro metrum; B
pila) 2127 Varda AB aid. Crzl.
vavec v. vazée
vařená v. vařený
vafenicé f. = collicida (m. -iri-) 1811
warzenyczye (BD : A varzenyzce; rym
bnétenicé); moZno snad vateníce.
Vele&.; komtexi vdolek, hnétenicé,
varenice, pokruta; podle Du Cange
collirida =: podpopelny chleb.
Wiesb. 1047
