tvój — tytficć.
tvé v. tvój
tvój pron. = tis 24 twa - tva 1413 ald.
— tis 2448 twe ald.
-lvora v. potvora, pfietvora, zátvora,
piesnotvora
-lvórcě v. prétvércé
tvorec m. — conditor 1259 tworzecz ald.
Za to sé. tvürce.
-ivoveh v. piesnotvorek
tvofenie nt. = formacio 1475 tvorzenic
atd.
-ivofenie v. stvoXenie, zatvofenie
lvofevnik v. pYetvorevnik
woridlo nt. — fiscella 2014 Tvorzidlo
AB — Boh. 625 — Wiesb. 936 — Ve-
leś. — Lact. aid.
tvoYilel v. stvořitel
lvoFili v. tvofenie
-lvovna o. piesnotvorna
tord Е. = sido 2156 twrd (konlext hrále,
obojek, tvrd, nákolenck, ośćżp..) „de
armis". -lvrdenicé v. ztvxdenicé
-lvrdenie v. ztvydenie
furditi v. tvrzenie
tvrdnost f. = (irmitas 1455 twrdnost a/d.
-Wwrdnÿ v. (p)otvrdny
twrdopa v. tvrdopal
twrdopal m.: duranus 536 twrdopal
(A : B twrdopa chybně; rým poluskal)
„bestia“ — tvorení meumělé, podle lat.
dur-anus.
tvrdost m. = duricies 1465 twrdost
(rým rokotrZnost) atd.
= stabilitas Vokab. 406 twrdost afd.
-turdy v. -tvxdny
tvrzé 1. — castellum 2085 (twrzye B: A
twrze) = Boh. 731 = Wiesb. 997 ald.
tvrzenie nt. = firmacio 1578 twrzenie afd.
(nejisto, zdali od tvrditi & tvfzéti).
Sroun. potvrzenie, natvrzenie, ztvrze-
nie. twÿzëli v. tvrzenie
ty pron.: Acc. — tis 2488 tie.
tyden v. tyZden
tyk m. = adda 1753 tyk (rým tatík; kon-
text tatík, synovec, tyk, kmotra,
kmotr..) ,,de progenie"; zdá se, Ze jen
pro rym sem vlozeno; Jg. Cíhati na tyk
= na lep us.
týkalec m. — daxus 528 tykalecz AB
,bestia"; komlext jezvec, fard, tykalec,
holofrd, slontek..
tykanec m. — arthocrea 1803 tykanecz
(rym pecnec) = Boh. 294 — Wiesb.
485
167 — Vele&. — Lact. aid. Podle Du
Cange chlób s masem (= dróxgeac).
tykev v. tykva
tykva f. — cucumer 671 tykwa AG =
Rostl. Drk. 178Ya = Slov. AG = Boh.
376 (var. tykew) = Wiesb. 390 tykew =
Rostl. D 68", 90'a (tykwa domácie)
RVodň. 37% (ktivá tikew) atd., hojné
v vostl. — vostlina.
tykve pl. f.- cucina 695 tikve (rym
bieskve) — cucumeres tykwe Rostl.Drk.
186" aid. — plody.
tyl m. — occiput 1258 til (rym lilik) AB
= Boh. 403 ald.
tyle nt. — torga 2631 tile (kontext zvono-
vina, tylé, skry5cv, kladnicé).
-tylek v. potylek, vtylky
Lylnénka f. — occipa 1333 tylnyenka (źźla
k týlu vedoucí).
tyn m. — sepur 1968 tín AB; kontext
prkno, tyn, pec, xykel, mrieZé, prsk..
(Zty: tyn — roubení Kt. P/isp. IX, 276,
339 a laki plot Hdjeh 44" 268, Tadva
Acta iud. I, 828; saepire; svovm. slc.
plot zo štiepaných dubových týňov,
dolu i hore opletený... prútím Slov.
Pohl. 11, 22.) Z germán.
Týnččné pl. m. - Tinenses 952 Tynczene;
podle souvislosti se mini patrnë obyvatelé
Týnce nad Labem, ob. Labské Tejnice;
pokud se týče formy, srovn. mistní jméno
Tynsan, Tynzcan 1205- 1207 v Cod.
diplom. Bohem. (ed. Friedrich) II.
typa f. — saga 1182 typa: hontext trá-
venka, küzdlic*, typa; frexa, školeč..
mezi jmény lehkých žen.
lypel v. tipel
tyrchnec v. téchnec
Ltysotr zydaleta? promogenesis Vokab.
274 tysotrzydaleta ,,de astronomia'' - -
obojí záhadné.
tytl m. — apex 2381 cit); nejspise ze 515100.
title, titla, srovn. Sborník Pastrnkúv
1923, str. 28; v sousedství jsou n. př.
z csłov. tma, obodne, svet, nesmrten..
<Zty: jinak pro tytlík jsou. doklady jestě
u Rosy, Čechoř. 310 ,.doCista, penitus
omnia, ut nil remaneret, nisi vacuum
et mundum; do tytlika idem''.5
Lytfen m. + damnus 426 titrzen (A : B
ostrzcn) , piscis''.
tytficé f. — git 774 tytrzyczye (B: Ty-
trzicze A) — Kükol neb titrzicze RVodn.
