468
ščína f. — locia 475 ssczyna AB (konlext
ščína, pucher, moč..) := Lact ald
SCintánek m. — electron 131 Sczintanek
(A : Styntanek B) „lapis“.
Svovn. SCin.
ščípa f. = repulax (A:repula B)
ssczipa AB ,,vermis".
Sélpala v. Séipé
Sétpé nt. — sicubo 1759 ssczipie AB =
czepie siccubo Vele$. (chybně m. ščípě)
‚= sstipata consobrini Mam. A 18" —
597
ščípata sonsobriní Slov, ffeb. 14 — |
consobrini stipata RVodü. 57 Y'a aid.
ščipec v. ščípek |
Scipek m. — prestica 2133 ssczipek AB
(lexl mylnë osczipek) =: sstipecz Wiesb. |
1302 — szczepek Veleś. aid. Kontext
posijek, S&ílek, ponosek, S&ípek, pousek
(uhozent prstem).
ščípen m. = scorpa 405 ssczypen AB
,»piscis"; Jg. čle štipeň, štipně.
ščipobled m. = calcedonius 138 ssczy-
pobled (В : A stypobled) (7%m črvo-
směd) „lapis“. Z toho Presl šípobled
omylem, odtud pak Je. atd.
ščír m.: scorpio 552 sstyr AB -- Boh.
219 (var. sczyr) == Vele§. =: Wiesb. 814
— sstijr Lact. 00 VII'b ald.; podnes |
štír, dial. ščur. Srovn. ščiropen.
ščířen v. myravoščiřen
ščiřík m. = arpola 827 ssczirzik AB
(„ignota herba“). Srovn. pol. sczzy-
rzyca = amaranthus, mercuriulis; ze
sihnëm. stiuro (Brückn.). Viz též čiřič-
né (jablka).
— aflica 1695 ssczirzik (A : B czyrzycz
omylem) „languor'“. nć. vyrażenina na
těle, pupence Ki.
ščírka f. = cameleon 565 sczirka (rým
ještěrka) ,„serpentes““.
ščiropeň m. = scorpius Vokab. 297 sty-
ropen „de astronomia" (wind se zma-
eni nebeské); wujelo se: stiropen XV,
vkp. léR. Neub.: Rozb. 1842 193 = sstie-
ropen LéR. Cery.: Dobv. Gesch. 1818,
288; scorpio Sczyxopen Lék. B 17",
slunce jest w sstiropní t. 31" = ščíro-
pen Ms. Brož. Jg. atd. Jg. mylnym čte-
nim Siropen v. l. Nyní štír.
ščít m. — clipeus 2151 Sczit AB — Boh.
589 — Wiesb. 658 ald.; né. štít.
SCitnik m. — clipeator 1012 ssczitnyk AB
(sstytnyk G) =- sstitnik Veleś. aid
slina — &Selník.
Sékadle f. — corpinatrix 2562 Sczkadle;
sroun corpia - jircha.
śtkanie v. śćkavka
ščkavka f. = singultus 1348 Sczkawka
AB (sczkaníe D, odchylkou) „languor“
— Boh. 478 stkawka (var. skawka dial.)
= sstkawka WiesDh. 521 = ossczkawka
Wiesb. 1359 (omylem) Sczkawka
Veled. = Lact. KK IIIb atd. né.
Skytavka.
ščmel m. — fucus 223 ssczmel АВ (G
czmel) = Fysiol. 337 ig. — Boh. 132,
! 216 : Wiesb. 710 (sstmel), 812 atd.
Né. émel(ék). Séovik v. &ёём К
Sérbina f.- cavana 1995 ssczrbina AB
(rým ta) atd.; ně. štěrbina.
ščtvrt v. čtvrt
(šedesát ve Vokab. na příslušném místě
vypadlo; srovn. šedesátý.
[Sedesaty num. ord.: sexagesimus Vokab,
615 sedesati aid.
| Sedina f. — canicies 1284 ssedyna (rym
flegma), patrně pro vým; jinak pl. f.:
ssedyny Boh. 413 (var. syedyeni omy-
lem, sedzyny dial.) — Wiesb. 428 atd.
Sedinci pl. m.: canite 325 ssedynczi
(^: syednyczy B): másledwje velínci
| magnite „homines monstrosi'.
| šediny v. šedina
šediper m. = pellicanus 275 ssyediper
АВ = Fysiol. 541 mg. — Nn 64
sydyper (omylem) atd ; biblického pů-
vodu, z mammotr.; podle lat. vzovu pel-
li-canus.
sednici v. $edinci
šedúš v. ssedúš
šedziny v. šediny
šefrán v. šafrán
-šeha v. zšeha
šek? m. := gula 1279 ssek (čz ssek); gula
Speiseröhre, Kehle Georges. Je uve-
deno mezi jmény částí těla: ucho, oblíčej,
šek, ose, židovina, usta..
-šel v. morošel
šel v. jíti
šeliha v. šelyha
šelma f. — epidimia (— &vóquía) 1718
sselma AB = Veles. = RVodi. 29" aid,
Selnik? m. — belopus (A.B pelopus)
514 ssielnyk (A: selnyk B); mezi jmóny
domácích zvířat: šelník, súmpník, pro-
hynštie, skopec..
|
|
|
