svrný —
syrný: syrný črv = carnia Boh. 219 syrny
czrw: za to Klavetsyrnéý blhíšč; Luctwfev
та Cerv syrny.
syrobälka v. syxovátka
syroëen m. — crudita 328 syroczen (A : B
erudita sytroczen) ,,monstrosus homo“,
kontext roden, syrocen, okken aid;
asi spojováno crudita: crud-vs =
Syr-ovy. Srovn. ndsłedujici.
syrojód m. — crudo 912 siroged (A :sy- |
royedka B, proti melru) „boletus“ =
Lact. 1! IVY a syrowedka Jg. (Patrně
ze Syrojedka). (Zły: mohla by to byti
dneśni syrovinka (Lactarius volemus);
ji se łakć syvond, jen posolend anebo
jen lak. Syvovince fikaji 167 syrivka.)
Srovn. predchozi.
syrojiedek v. srdojiedek
syrojiedka v. syrojéd
syrovátka f. = scrum 472 syrovatka
ABG (rým drščka) Boh. 165 =
Wiesb. 764 = Nn 70'b sirobatka =
Veleš. sirowadka atd.
syvovedka v. syrojiedek
syrovina f. = coreum 471 syrovina AG
(rým tištěnina) Boh. 162 zyrowyna
(var. surowyna) = Nn 70Ya surowyna
atd. Jg., die Fleischseite an der Haut".
Nejisto, zdali orig. syrovina čí surovina.
sysel m. — cismus (cisinus?) 523 sisel
ABG — Boh. 200 — Vele$. atd.
glirio Exempl. 21 mg. sisel ald.
sytrocen v. syroëen
sylonec v. srkonec
sylzenie v. syfenie
Sac m. taxa 2296 ssacz. 7 nüàmnc.
Sacovánie nt. — taxacio 1601 ssaczova-
nye (rým piélomenie) = Veleś.
Mam. A 32" (pactacio) atd. Srovn. vý- |
klad Zubalćho v List. filol. XL, 35.
šadová v. šálová
Saf v. Yinsaf
šafář m. — dispensator 992 ssafarz ABG
= Boh. 379 ssaffarz Wiesb. 399
atd. Z něměč. -safnost v. rozšafnost
šafrán m. = crocus 876 ssafran ABG
Boh. 348 (var. ssefran) aid.; hojné
v vosll. Z ntmć.
3uhun v. sahan
gach m. = scacus 2121 ssach aid. 7 n£mí.
= lepo v. zach.
V. Flajshans: Klacet, U
|
šantrok. 465
suchovnicé f.— scacabulum 2125 ssachow-
nyczye (B : À ssachownycze) Veles.
ald., podnes
Sachovstvo nt. scacoria 1644 ssachow-
stwo = Vokab. 458 ata.
šachta f. — fodina 88 ssachta ABCG
Veleš. atd. Z němč., též u Husa.
= aurifodina Boh. 772 sachta - . Wie-
senb. 1048 =. Lact. (,,terrifodina‘‘) aid.
šál m. — antria 493 ssal AB: kontext šál,
syfišče, jelitce.. Jgm.: „šál = : vnitřní
částka zadní čtvrti hovězí“. Z něm.
Schale Miz. Csl. 317.
Sal m. = mannio 1444 ssal AB; kontext
prëdchozë, zada, šal, chlapec, spal,
rým spal. Či ssál?
Säle f. =malus 664 ssale AC (:B ssalowye);
mini se jabloň, nesoucí '"šálová' jablka.
Z mëm. Schale; jindy bývají
jablka kožená.
$alméjé f. — tibia Boh. 974 salmyegye
(var. salmege, dial. salmye) — ssalwyge
Wiesb. 63 (śpałnym opisem) = sal-
myege tibicea Veleś. (tibicea misto
tibia chybně) ata. V Klavetovi příslušná
partie chybi. Z nimi.
Salmie v. $alméjé
šúlová adj. nt.: mala 684 ssalowa (A: mala
ssadowa jablka neb punica C) — Boh.
277 (mala? punica yalowa jablka
(omylem) -: ssalowa jablka malo poma
Veleš. (m. mala - poma), Jg. „šálová
jablka — podzimní, hrubá, dobrá, us.“
zvána
Srovn. šále. šalovie v. šále
šalšč f. — salsa 1788 salssie AB — Boh.
540 aid. Z lat. salsa.
Salvéjé f. = salvia 801 salviege = Boh.
320 saluige = Rstl. Drk. 186" = ssalwy-
gye Rstl. Drk. 83" = ssalwige Lact. mm
Ira otd., hojné v vosil * nynt Salvëj; still.
salvegia, sthn. salvela.
Srovn. šalmějě.
Salvijé v. salvéjé
Jaml- v. šeml-
šamrha f.:.troc(h>us 2426 ssamrha
atd. Nč. čamrda (dčiská hračka).
šantročník m. := fenerator 1153 santrocz-
nyk (A : ssantrocznyk BG) — Wiesb.
1011 Lact. šatrožník (omylem) atd.
Srovn. násť.
šantrok f. — fenus 1457 ssantrok AB =
Boh. 740 (var. census czynz dial.)
Wiesb. 1008 atd. Mz.: z něm. santrocke;
BvandlGloss. mylně odporuje.
30
