430 rovnohlas
[rovnohlas m. :: ononimum (= óuQvv-
#ov) Vokab. 28 rownohlass (var. rozwo-
hlas) „de grammatica'; prejal léz
Komestor, odtud i rovnohlasný.
[rovnokrot m. = piar)alellus (= zapdu2-
Ando) Vokab. 279 rownokrot ,,de astro-
nomia''.
(rovnonocena f. — equinoccialis Vokab.
283 rownoczena (misto rovnonocena
plepsánim) ,,de astronomia"; srovn.
nocirovnost = equinoccia Z. a v Komes-
łoru zimnie rovnonoczstwy = aequi-
noctium autumnale; v. Joby. Gesch.
J818, 1/0. <Zly: svoun. tovnonoëni |
Segu. Opav. 140.)
rovnost f. :.: paritas 1485 rownost ald.;
sroun. nocirovnost.
(rovnosinie adj. equales Vokab. 290
rownostnye ,de astronomia”.
voz-
roz- v rozdělenie, rozeznánie atp.
rozbeliś m. : - albita 314 Rozbieliss AB
,4wmonstrosi homincs''
vozczenie v. roślenie
Yozcéstie nt. — bivium 111 Rozcziestie
l. roż-
D.
АВС = Boh. 144 (var. rozczyesczye
dial) — Wiesenb. 728, 1123 aid.
(rozdalivé adj. : (nomen) distributi-
vum Vokab. 57 rozdalywe (var. ro7du-
ne, pvoti melru) ,,de grammatica"; ne- |
nel
vozdanć v. rozdalivé
rozdavadiny v. rozdavatedlna
(rozdavatedind adj. : : disiunctiva Vokah.
118 rozdawatedlna (var. rozdawadlna)
„de grammatica", neumelé.
[rozdělena? 1.) = Idus Vokab. 264 roz-
dyelena ,,de astronomia''; neumélé.
vozdélend v. Yozdélena a nerozdélené
(rozdélenie nt. = distinccio Vokab. 176
rozdyelenye ,,de rethorica".
=: dimidiacio Vokab. 234 rozdyelenye
„de arismetrica''.
vozdélina v. xozsédlina
rozdělili v. Yozdélenie
[rozdiel m. — differencia Vokab. 205
rozdyel ,|de loyca''.
vozdysnane v. vodiznavé
-vożena v. pYirozena
-vozenec v. narozenec
Yozenie nt. — generacio 1730 rozenie
(rým svatebně) -= Vokab. 306 aid.
Srovn. narozenie, pfirozenie
— rozmnoženie.
-rozený v. přirozený
'rozeznánie nt. — discrecio Vokab. 77
rozeznanye „de grammatica“.
vozeznali v. rozeznanie
rózha v. różdka
rozhrśnie nt. — calvaria 2139 Rozhranye
AB = Veleś. Mam. A 17“ - Slov.
Tieb. 14 ald.; svovn. na tom miesté,
kdeZ slóve popraviSté ncb rozhránie
Ad Ev. Mus. 48" atd.
rozhrësenie nt. — absolumen 2320, 2479
rozhrziesseníe a/d. (Z1y: vedle toho by-
valo stc. à rozhtiesenie.5
vozhYłsśui v. vozhré&enie
rozchodník m. — distera (?) 829 rozchod-
| nyk (jen v B; A nemd) „ignota herba";
srovn. differa rozchodnik Rost. F 35;
jimak hojné v vosil., ale za umbilicus,
vermicularis RVodń. 46 IT, crassula
minor Rstl. Drk. 178" 1 add.
rozkochany = hemus; (hemos) (text cle-
mos) Bohemos JI rozkochane Cechy
(A : B Clenius rozkochany, spojil vers
11. se 17; odtud pak domnělé osobní jmé-
no Clenius Rozkochany; v. úvod, str.
79, 96 old.) clenius rozkochany
Veleš. (Zlý: jinak rozkochaný dobře
doloženo stě.>
| rozkoš f. = voluptas 1458 rozkoss ald.
= delicie Boh. 530 rozkosye (OF : E
rozkoss) == Wiesb. 607 (rozkoss)
rozkossi Mam. A 207 atd. Ilavet nemá.
[rozkośnost f. — voluptas Vokab. 424
rozkossnost a/d
rozkotrc-most v. rokotrznost
rozkrok m. = arcua 2546 rozkrok (kon-
text maléř, pisec, rozkrok, vichrec) —
artus Veles.
rozla {. = pantheorita 144 rozla AB „la-
pis": nyní nefrit, sardonyx Jg. Snad m.
różla? rozlanie v vzlénie
rozlévanie v. vzlévanie
rozličnava f. = multipharia 2430 roz-
licznava (omylem vzato li. adj. multi-
faria za subst. a podle loho přeloženo).
frozličnost f. = diversitas Vokab. 153
rozlicznost a/d.
rozlozené n. nerozlozené
{rozmëk(a) m. = (litera) liquide. Vokab.
15 rozmiek (var. rozmek omylem, roz-
myeka proti melru) ,,de gramwmatica'’.
rozmnożenie nt. multiplicamen 1596
rozmnozenie (rým značenie).
