378
[otvrdný adj.
utwrdny ,de musica” aid
ołymka v. otimka
ovüd qm. — nocens 596 ovad ,,vermes'
ald.; stě. 68 hovad, n£. dial. houvád
(Brdsky kraj, I, 149) 7g. KL. atd.
ovcé f. — ovis 499 owcze :—- owczye Boh.
192 ald.
ovciy v. ovcür
Ovcúr m. = titirus (patrně z Vergilova
Tityrus; A:B ditura omylem) 537
owczur (B: A owczir; kontext kozńr,
osoluř, ovcúr) „de bestiis': meumdle
vylvořeno.
ovčák m. = opilio Boh. 746 owczak
Wiesb. 1049 aia. (V Klaretovi ve v.
2202-2208 nejstiże schdzi.)
ovéinec m. — caula 1981 Owczynecz AB
= Boh. 681 = Wiesb. 925 ald.
ověty v. ovcür
oves m. :- avena 761 ovess - Boh. 303
Wiesb. 332 — Rstl. Drk. 188' =
wowes Lact. ll II"a atd.
ovna f.=- melota 1876 owna Vele&.
(melora, omylem; sem patrně náleži
1 melor horno m. melota owna lamze);
je pairn «tsłov., z bible, Hebr. XI, 37
(unŻorń — ovli kóże). S70vn. ovné;
pův. adj. |.
оъпё 1. = pellis 476 ownye; patrně totožné
s płedchozim ovna, ale jiż substantiviso-
vano.
ovník m. aurificus 2584 ownik (rym
masník) „de fabris“, význam nejistý.
ovoce nt. = fructus 679 ovocze AG =
Boh. 233 = Wiesb. 288 ald.
- arbusta Boh 266 ovocze: Klarel
drevonice.
ozatynocz v. ozlatnëc
ozd m. — aridarium :: Boh. 695 ozd
(vav. ozda dial.) — Wiesb. 942 — Slov.
Tteb. 13 — Vele&. a!d. Klavet v textu
ozdiel.
ozda v. ozd
ozdel m.? = aridaria 1992 Ozdyel (A : B
ога Proti melru), klavelovsky tvav m.
ozd, pvo metrum.
ozdiel v. ozdél
ozdmen m.? folliger 2627 ozdmen
(rým auricalcon); kontext zlatopěnky,
ozdmen, kopet, hutrajch..
ozh- v. vozh-
uzim f. — brumen 745 Ozym AB ald.
beduralis Vokab. 222 |
otvrdnY — ozeh.
ozláí m. = furunculus $43 ozlacs (rym
oćilupać) ,,de bestiis": as? klarelousky
m. zláč.
ozlatněc m. crisolitus 128 ozlatniecz
(A' ozatynocz B, chybnym opisem, proli
metru), neuměle tvořeno (xovoo- zlatn-),
„lapis“; snad m. zlatnic.
ozlost f. — scelus 1446 ozlost (A : B
oslost) (77m nekaznost); asi klarelovsky
m. zlost.
oznel m. = turgus 137 oznel AB , lapis”
(asi nynější tyrkys).
ozor m. = gufulicum 484 ozor AB =
Nn 70'a = Veleš. atd. (kontext lój,
sesky, ozor, hnát, máslo; části těle zví-
řectho); p. ozor = jazyk, posměšně
ozřadlo nt. = acrillus (A: atullus B) 1139
ozrzadlo (A : B otrzadlo; vým ostydlo;
kontext klečka, ostydlo, ozřadlo, prázd-
ník, měšečník.. jména osob); Jgm.
wuvddi stě. ozředlo : díra hoření do
sudu, srovn. následující
* ozrë nt. = corallus 143 ozrzye (BTrial.:
ozrze À) ,,lapis‘‘; srovn. predchozt heslo.
ozuble nt.? = zibron 549 ozuble (vym do-
hule) , bestia’.
ozvec m. comor 296 ozwccz (rým
padec) AB ,,volatilia campestria®
Zídek, vkp. krakov. (CUM. 1837, 232):
jinak zaniklo.
ozvonnek m. — aroma 865 ozvonnek AB
,radices in apoteca““: patrné newmdle
utvořeno k vonéti, vonny, vzvonnek
(= silně vonný) a pro metrum ozvon-
nek.
ozyvanie nt. echo(n; 1368 Ozyvanie
AB; srovn. ozywany echo Fagif. 33Y
atd. ozývali v. ozývanie
ožanka v. ožanucha
ozanucha? f. — resera 826 ozanucha
(metrum | Zádá v5.1 &)) , ignota herba";
asi omyl m. ozannca — oZanka, coż
se hojně vyskýtá v vosil.: Rosti. F 33,
Rstl. Drk. 176", 180"b atd..
ožéci v. ožženie
ožčdlé v. ožiedlé
ozeh m. — ustile 2079 ozeh ABTrial. =
Wiesb. 861 — ustula (omylem) Veles
== fustile Boh. 620 ozeh (var. hozeh
dial.) ald.
Sem patrnč náleží i ožeh tursus Slov.
Treb. 13 ('tursus' asi omy)
Viz též ožha.
