360 nežit -
nežit m. = apostema 1684 Nezit AB |
(,de languoribus) Boh. 465 -= |
Wiesb. 493 — Lact. (ulcus) a/2.
Srovn. neštovicč atd.
nežli conj. = Ctrmi šarty
siclus Vokab. 675 ald.
neŻlov- v. neštov- |
ni п. nic, nikaké atd.
viece nezli
niba v. nyba
nic pron. — nichil 65 nicz.
= nil 61 nicz ald.
Srovn. co.
niedra v. ňadra
niestéjé f. = pirda 2539 nyesticge (rým -
piipasie) — Wiesb. 866 Veleś. (mies-
ticze omylem) = Mam. A 32" aid.
nichel v. nychel
nik m. — orsa 197 nyk AB (kontext vzhó-
ru, kdy, vně, nač, nik, vnitř) : - Nn
70*b aid.; zaniklo. Utvořeno uměle
(orsa: ordior — vzniknüti-nik). , „orsa
pi. -- Beginnen‘' Georges.
nikaky pron. neutrum (verbum Vo-
kab. 94 nykake (var. nyktere).
nikterakÿ pron. | neutrum (nomen?
Vokab. 34 nykterakeho (omylem F;
nyektere M); ještě pozdźji XV" v płekl. |
Dondla rodu nikterakého ( - neutrius)
LFil. XVIII, 1891, 98 ald.
nihtevé v. nikaky
nišk- v. nyšk-
mišp- v. mi&p-
nit f. = filum 1859 nit — Boh. 577, 836
skané miti; turnum EF: curnum O,
Bon.
nyczy O dial. a odchylně).
— listea 2623 nyt (v kovářství).
miledl- v. mtidl-
nitidlicë v. nitidlnicé
nilidlnicé f. . filatorium 2527 nytidlicze
(kontext vlákno, sučidlo, motovidlo,
počesánie, nitidlnice) nytydlnicze
Boh. 838 (var. nytedlnyczye) niti-
dinicze Veles ald., sin. nitelnica, né. ni-
ténice — Wobefaden Jg. KI.
niva f.= nargula 743 nyva
Mam. A 30" atd.
nízko adj. nt. = ymum 2494 nyzko atd.
- Srovn nižší.
niżśi adj. kompt. — minor (conclusio
Vokab. 213 nyssye (,,de loyca'); lak
podnes "návčst nižší".
nízký v. nízko a nižší
AB —
837 skane nyty (EF: skanye |
nohojéda.
niżka v. nyáka
noc f. — nox 63 nocz :: Boh. 19 nid.
Svovn. noci, pólnoc, polünoc(ie) a snóci.
velika noc v. velikanoc.
-посё v. Vánocé, Velikanoc
-nocena v. Yovno<no)cena
noci adv. — noctu 194 noczi a/d.
Svovn. noc.
[nocirovnost f. equinoccia Vokab.
282 nocirownost; gevmanismus, zaniklo.
nocleh m. — nocturnum 2323 Noczleh
atd.
nocna f. — nocturnus 2418 noczna (vym
oslavna); ale možno étsli též nocná (t. j.
hodina), nočná. -nocnik v. ponocnik
nocnÿ v. nocna
поёпа v. nocna
noh m. = gripho 248 noh ABG — Fysiol.
391 mg. (,, animal quadrupes") = Boh.
92 = Wiesb. 702 atd. Ujalo se přejato
asi z cslov.; z Cest. do bolst. nog. (ZW.
nemusi být płejato z cirk. słov.; vy-
skýlá se také slovensky, v pohádkách,
ale avci s vyznamem popleleným.>
-40h v. Etveronoh, matonoh, stonoh
noha f. © pes 207 noha = Bob. 469 =
Wiesb. 503 afd.
Srovn. beznoha a ètveronoh, matonoh,
otnoha, nohojéda.
| nohák m. — pcdelentus 1206 nohak AB;
zaniklo.
-iu0hár v. spustonohár
nohatec m. caphita (A: lamphita B)
318 nohatecz (rý) sokoloënec; ,,mon-
Strosi homines") Nn 67'a (laphita)
ald. Asi = Lapithae, Adamidar.
nohavicé pl. f. — caliga 1871 Nohavicze
Boh. 559 ald.
-nohel v. beznohel
nohojèda f. ungida 1701 nohogieda
B: nahogieda A, omylem): „asi umóle vy-
tvořeno pro nemoc nehtů nohy“ (Flajs-
hans, P#isl. I, 1453), Gb. rovněž odkazuje
nahojéd- k nohojčd, Jg. omylem četl a dal
za heslo nohozeda, Kt. nahojeda. Alejsou
dial. (ov. a vychi.) výrazy nehojed,
nehojet (Jg. Kt), nehojetny (KL),
značící bolest nehojict se; je tedy možno,
že klavet z dial. sev. vych. nehojéd
utvořil podle ungida své nohojéda.
[Nonové f. — Nonas Vokab. 264 no-
nowa (mini se Nonae v kalendáři) ne-
uměle vytvořený latinismus.
