296
jilm m. = prastula 651 gilm ABCG —
gylma Nn 65' (omylem) -- gilem
RVodn. 46" aid jilma v. jilm
jiłovna v. jílovné
-jímáček v. otjímáček
-jimalel v. otjimatel
Jilovné 1. -: glareolum 363. gylownie AB
gylowna Veleś. (Zł): svovn. za jilov-
némi, kdeZ hlíná berá 1455 Arch.
C. I, 165.» -Mmák v. najímák
-jimanie v. ujimanie
-jinati v. najímati, při-
jinaké v. jinaky
[jinaky adj.— subalterne (proposicionesy
Vokab. 195 ginake aid
jinie nt. = prnina 182 gynie ABFG ==
Boh. 46 = Wiesb. 32 -: Nn 70Y, 62Y
(gynije) = gynij Lact. aid.
jinoch n. = adolescens 1731 ginoch АВ
- Nn 68" == Veleš. == RVodň. 54" aid.
jinošě f. — pellex 1734 ginoze (kontext:
manželka, ginoze, roba) gýnosýe
Veles.; svovn. Alx. Hi. 141 veza sč také
se vščmi své králové yunossiemi (za lt.
pellicibus vehendis); podłe Prustka,
Krok, 1891, 96 chybný překlad; 6b.
čte jinoże-?
jiność m. — adolescens Boh. 504 gy-
nossye — Wiesb. 561 — gynosse Mam. A
45" ald. (Klar. jinoch).
jino(3)stvo nt. — adolescencia 1345 gy-
nostvo (vým muZnost; metrum má o sla-
biku vice; orig. mél asi dvouslabiiné
slovo -ost) = Vocab. 175" = gy-
nowstwo Veleš. (asi omylem).
[jinovánie nt. alteracio Vokab. 308
gynowanye — termin [ysikdlni, me-
na
umělý. jinovka v. jinovna
Jinovna f. — allegoria 2449 gynowna AB
= Veles, = Vocb. 175", = ginowka
Lact. (snad omylem lisku); jiz Dobyov-
sky Gesch? 1818, 305.
jinovsivo v. Jinośstvo
jmo£e- y. jinošč
jwtina v. je&ina
Jirdán m. - Iordanis 368 gyrdan (rym
Iber - yrdan); Gb. dodává omylem nebo
znetvořením; jde ovšem o změnu úmy-
slnou, počeštění; ještě ve Vokab. 542
Yordanis nepočeštěno.
Jirchaí. = corpia 2565 gircha — Veleš. =
RVodń. 55’ = Mam. A 418" ald.; ze
sthněm. irch, érch a to z Il. hircus Mikl.
jilm -— jíti
Jiric& = fiscedula 273 gyrzyczye (B:
girzicze A) = gyrziczye Fysiol. 335 mg.
= Boh. 105 = Wiesb. 678 = Veles. =
Lact. aid. Nyni jitfitka, mor. jurièka,
słc. duritka Jg.
Jiritek m. = spicedulus 215 girziczek (A:
B gyrzyczye omylem) (rým: divóček)
Fysiol. 647 mg. (gyrziczek); sroun. gir-
ziczkowe a vladtovice cituje z Bfez. Snáf
Gb., jiříček : . Hausschwalbe z us. Boć,
Jem. ata.
jiskra f. = scintilla 1999 giskra = Boh.
625 = Wiesb. 873 atd.
jiskváč v. jiskrnáč
jiskrnáč m. — tigrides 281 giskrnacz (A:
B gyskrracz omylem; vym Svehlaë) =
RVodü. 49 [* — gyskrnaczek Nn 64"
(omylem) — gyskrnacz Tigridus Fysiol.
689 mg. — Zidek krak. CCM. 1837, 231;
,Vvolatilia campestria‘“. (Podle Fysiol.
pták, jenž na velikou dálku citt mrtvoly
a boje.) Hanka, Jg. atd. jišskráč mylně.
jiskrnáček v. yiskrnáé
Jistba f. — stuba 1954 gistba ^B — Boh.
614 ald.; ně. jizba.
jisté v. jistý
jisticć 1. = patera 2061 gystyczye (B:
gisticze A) — Wiesb. 918 — Boh. 662
(zystycze E : czystycze F, Vsczyczye O
omylem) = Veleś. (gistycze); srovn.
vzem gisticzy LProk (.- Hrad. 8"
Stskl. T, 13 atd.). Gb. klade tvar jistvicé,
podle dokl. z Mam.Vid.; tvar ten pochdzi
z bible Exod. 25, 29, kde cyathos pře-
łożeno jistvièky, odlud pak vmiklo do
mamm. (ZLy: svovn. krémárfka ... má
dáti k jeho vobédu jednu jiscziczi
piva 1464 Arch. ©. XXII, 19 (opis
XVI").
-jisinost v. nejistnost
Jistost f. — certitudo 1462 gistost atd.
(Jisty adj.:subiectivum (verbum) Vokab.
96 gyste ad.
Svovn. zajisté. jistuicé v. jisticé
-jiščenie v. pojiétenie, ujiséenie
Jiël m. = brodia 1796 gysel AB; Gb. do-
klddd z Diefb.: brodium — geweicht
brot mit suppen
Jiti vb. impf. = it 987 ssel ald.
-jitie v, snitie, jdenie v. zajdenie,
jden v. ujden
jitna v. pojitna
