dnes — dobrý.
dnes adv. = hodie 192 dness: vým: veš-
(den) ata.
dnic m. — dio 385 dnycz AB: Gb. „„stro-
jené, podle dio-dies'; ryba; Jg. Gb. ile
dnić. S70vn. poludnice.
-dnice v. viednice
dnić v. dnic
dno nt. = fundum 342 dno - Boh.671
dnov m. — Eurus184 dnow AF (Bdwoy
omylem): jméno vétyu východního;
.Strojené", Gb.; svovm. o jiźnim 'po-
luden' a/p.
(dnovy adj. — ferialis Vokab. 276 (lermin
astronomický)
dnozlámanec m. = paraliticus 1149 dno-
zlamanecz =Wies. 1277 = Veleś.;s70vm.
dnozlamanć paraliticos Mam. D 314"
nebo jieżto dna rucé zlámala Pass. 290
Gb. atd.
doba f. = nactus 1094 A doba,
nádoba, podoba.
-dobie v. nádobie
-dobnik, -dobny v. podob-
-doby v. všedobr
dobrák v. dobrek
dobraník m. = banochus 546 Dobranyk
„de besštiis““. Gb.: ,,strojené‘“ -— pře-
kladatel asi spojoval s ‘bonus’.
dobřec m. = bono 1197 dobrzecz (rým
šeplavec); stě. též osobní jinéno Dobřec
Gb., à polsky.
dobrek m. = opulentus 1221 (A epulen-
tus) dobrk A (dobrek opravuje Gb.,
sroundvd stpol. dobrele bellus a osobní
Dobrek, Dobrkov, Dobrka afd.; do-
dává „nikoliv omyl m. dobrák, jak vy-
kládáno v Pre$p. Prus. ?'" ( : VUS.
1893, T, 7).
Dobrérian m. = Europanus 963 dobrze-
nan: Gb.: „neumělým pojetím slabiky
eu- za f. ei = dobre Prep. Prus. 5'*
(= Věstn. Spol. nauk, 1893, I,
dobrh v. dobrek
dobrodécë v. dobrodéjcé
dobrodèda f. — beneficium 1047 dobro-
dieda AC; Gb dodává, „bývalo snad
dobrod te; srevn. sts]. blagod tb do-
num a to přetvořeno v -děda, když
-dčtb se bylo stalo temným.“ Ale tvar
iento je utvořen toliko pro rými k trieda
a patrně mechanicky podle pravda,
křivda atd. (Pravda: pravenie *do-
brodieda: dobrodienie).
SYOUM. |
5). |
263
dobrodéjcé m. - benefactor 1057 dobro-
dyeyczye (B : A dobrodyencze, G
dobrodieczie) = dobrodiecze Veleš. =
dobrodicze Mam. F 86" atd.
dobrodéjnik = beneficiatus 1031 dobro-
dyegnyk (B :dobrodyenyk A) , ne-
trefné“ Gb. | dobrodénik v. dobrodéjnik
[dobrodiećswie nt. benignitas Vokab.
393 dobrodrzstvie (omylem m. dobro-
diecz-) va». dobrodruzstvie.
dobyodiencé v. dobrodéjcé
dobrodruž- v. dobrodieč
dobrodrzstvie v. dobrodiečstvie
dobrok m. -- opulencia 1060 dobrok
(pro rým k obrok; możni že zkrácenina
hlavetouská m. dobry obrok alp.).
Dobroń, m. = Eufrates 369 dobrzon AB;
Gb. dokládá: ,,strojené, podle f. eń =:
dobre Preśp. Prus. 5 (= VUS. 4893,
I, 5).
Dobropán m. — Mercurius 42 dobropan
АВ = Vokab. 294 — Nn 67' « Mam.
A 28Y atd. ujalo se; je v Lék. B 36V, bo-
d«es a ve Fagi 41" tlumočí It. pharius.
dobrost / . — bono (m. bonitudo pro me-
trum) 1496 dobrost ald.
dobrota f. = bonitas 1403 dobrota A :-
Vokab. 389 : Mam. F 86Ya ald.
dobrové- v. dobrozvé-
(dobrovolné, adj. pl. f. = liberales (artes)
Vokab. 471 dobrowolne = Mam. A 2 V
Anon. 4".
dobrozvést, m. — evangelista 1032 dobro-
zviest ABC = Veles. Lact.; ve v.
1082 C je = lat. evangelium; Gb. proto
hlade dobrozvést, -i f. a doddvá ,není-li
to omyl m. evangelistà anobo místo
dobrozvéstie evangelium'’; ал para-
lely jasné ukazuji (a Černý ČČ M. 1899,
509 v pozu. správně h nim odkazuje),
że je lolo 'evangelium' omyl m. 'evan-
gelista'. Srovn. ostatné dobrozvčst
evangelista Bib. Mikul. (» 7. Jivečka,
O zvlášin., 39) a doklady bro dobrovést
evangelista Mam. F 88" a w Gb.
dobrozvéstie, nt. evangelium 2335
dobrozviestie Vok. 337 Boh.
722 (Jobrowyestye F, dobrozwystye E,
dobrowyescye O) = Wiesb. 979 (dobro-
zwyestwye); ujalo se později, srovn.
stě. dobrověstie Gb. a dobrozvěst.
dobrý m. -= bonus 064 dobri ald. Srovn.
lepí, dobřec a dobrek.
