250 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
2067.
Bartoš z Jistebnice Jarohněvovi z Úsuší: o záležitostech peněžních. (K)
V Strakonicích 1475, 26. května. — Orig. pap. arch. Orlickćho VII. Gy, 3. č. 26.
Službu svú vzkazuji, urozený pane Jarohněve, na mě laskavý! Jakož ste mi
VMt psali, abych Buzkovi Hřieběti XXX kop zednal: to pán Buoh vie, že já jich
neviem kte zednati. Kteréž sem penieze při sv. Jiří vybral, o tom Řehoř dobře vie;
neb sem to před ním v Sedlčanech okázal, co jest bylo peněz z Sepekovského ry-
bníka za ryby i v Sedlčanech i odjinud, to jsma srovnala, co jest bylo toho příjmu
i také vydánie; co jest na komornie úroky mělo vydáno býti, ty sem všecky úroky
těmi penězi zpravil. I byl sem na Zviekově, jakož ste mi rozkázali, abych to opatřil,
aby na páně Mt škoda nepřišla. I nebyloť jest Johanesa na Zviekově, neb má Hřiebě
těch XXX kop Johanesovi dáti. A opět dnes pojedu, neb mám sedm kop lesních
peněz vzieti, a na sv. Jana tři kopy odúmrti. A také jest mi rozkázáno, abych škod
pohledal, ješto se Koníka s jinými dotýče. Mily pane Jarohnéve, když sem počet
činil s Štmelínským, dal sem ty všecky škody v kanceláři v Krumlově, a také panně
Katheřině, kterýž jste list poslali. Nesměl sem pro nebezpečenstvie do Horaždějovic
jeti, než mluvil sem s ní v Strakonicích včera, a pověděl sem jí, že jest list obno-
vený u mne. Již to zednáno bude, že já staré listy od nie vezmu a nový jí dám.
A také upomíná z úroka, že jí při sv. Jiří nenie dán: račte o tom rozkázati, odkud
jí má dáno býti, s Helfburka, čili já jí dám z těch sedmi kop, kteréž mám nynie
před sebú. Dán v Strakonicích v pátek po Božiem Těle léta sc LXXV°.
Barthoš z Jistebnice.
Urozenému pánu Jarohněvovi z Úsušie, pánu na mě laskavému d.
2068.
Jan Jedlice z Obédénic Kunrátovi z Petrovic: o odümrt. (M)
V Obédénicích 1475, 20. ëervna. — Orig. arch. Treb. II. 206. 1.
Službu svú vzkazuji, urozený bratře milý! Jakož mi píšeš, že bych odúmrt
vzal, kteráž k tobě příslušie: i věz, milý bratře, žeť on tobě tvé zdal a propuštěn
jest s kruntu tvého rozkázáním tvým: i nevzal sem nic, než kúpil sem od Petra
svini. Neb se jest mně Mašek byl poručil sám i [s] statkem svým před dobrými
lidmi, a na smrtedlné posteli odkázal sestrám svým, což jest toho statku; a jedna
jest sestra za tebú, a druhá jest za mnü. Jáť se na to netáhnu, — a ty, děkuje
pánu Bohu, máš také dosti, — cožť jest odkázal; mněť by se zdálo, abychme toho
při nich a jeho sestrách nechali, nebť jest již toho čas přešel, neb jest tomu na
pět leth, jakž jest tobě Mašek osadil. Také sem zpraven, že by chtěl Petrovice pro-
dati; milý pane bratře, jestliže máš ten úmysl, daj mi to věděti, a věřímť, ze mi
