Dopisy s let 1470 a 1471. 199
I VMti za to prosím, že mi ráčíte s ním den před VMtí položiti pro delší VMti
v tom vyrozumění, že to uznati ráčíte, že jemu, s čeho mne upomíná, vším povinna
nejsem. Však což v tom uznati ráčíte za spravedlivý mně rozkázati, tak se zacho-
vati ráda chci. A kdež mi VMt psáti ráčíte vo desátek kněze faráře Kaplickýho,
i chci mu jej spraviti vod dnešního dne ve štyřech nedělích. A VMti prosim jako
pána svýho milostivýho a spravedlivýho, že ráčíte majm milostivajm pánem bajti, neb
všicku povinnost činím VMti podlí městečka tohoto. Markyta z Grenau.
Urozenýmu pánu, panu Janovi z Roziemberk[a] a na Krumlově, JMti, pánu mýmu
milostivýmu, d.
1948.
Purkrabí Zvíkovský Janovi z Rosenberka: o lovech na Novohradsku. (R)
V Budéjovicích 1471, 31. ledna. — Orig. arch. Třeb. II. 85. 26 b.
Urozený pane, pane muoj milostivý. A VMti prosím, milý pane, abyšte se
VMt na mé hněvati neráčili, že sem nepřijel, když ste VMt rozkázali; neb sem pro
pilnú potřebu přijeti nemohl, to Buoh vie. A mily pane, VMti Zaluji na úředníka
Novohradského, žeť mi jest nic honiti nedal na VMti panstvie. I milÿ pane, prosím
VMti, raëte ho obeslati, af nám honiti odpustie, zda bychom v sobotu nékterü srnu
uhoniti mohli. A také VMti prosím, račte hajtmana Thetaura a Erazima sem od-
pustiti; nebť mi jich jest pilná potřeba. A milý pane, jakož vám purkrabie Vito-
razský a Kořenský o zvěřinu píše, prosím já VMt, račte nás opatřiti. Ex Budwais,
feria V. ante festum purificacionis sanctae Mariae virginis, anno se LXXT.
Jan Cmelinsky z Neprchu [sic], purgkrabie na Zvikové.
Urozenému pánu panu Janovi z Rozmbergka, najvyššiemu komorníku královstvie Ge-
ského, pánu mému milostivému d.
1949.
Zdebor z Kozího Janovi z Rožmberka: o příjmu peněz od Soběslavských. (M)
V Treboni 1471, 31. ledna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Rosenberg 24b.
Urozený pane, pane muoj milostivý! Rač VMt věděti, že mi byl rozkázal
hajtman Tetuar, abych jel do Soběslavi o ty zlaté, jakož VMti dáti měli: i byl sem
tam, i dali sú pět a čtyrydceti a sto fi., a ostatek grošuov starých a míšenských ;
kteréžto od nich Miličínský přijímal a dal mně zapečetěné, a já sem jich přijieti
nechtěl než taková ümluvü, jestli by VMt nerátili těch grošuov vzieti, — těchto
jest snad za patnádct zlatych, — aby oni jé zase ptijéli a zlathé za ně dali. A také
jsü mne prosili, abych VMti psal, Ze VMti prosie jako pána jich milostivého, abyète
ráčili již od nich tak pfijieti, že sú nemohli zednati všech zlatých; i co v tom VMt
