Dopisy 2 rokw 1470. 195
1938.
Hejtman Třeboňský Janovi z Rosenberka: o zlodájích. (M)
V TYeboni 1470, 11. července. — Orig. arch. T¥eb. I. В. 5 В С. 2.
Urozeny pane, pane muoj milostivy. VMti věděti dávám, že štosován i pálen
pacholek jeden, kterýž byl před chvílí na Stráži, a v stání pobrali postavy VMti
měštěnínu z Třeboně Zíkovi krejčiemu a zabili měštěnína jednoho páně Puochomé-
fova z Cmuntu. I vyznal ten na mučení na dva Strážská, že byvše zde v městě
i zradili ty postavy. A Mitruos se toho té chvíle odpieral, že o tom nevie, a tento
vyznává, že je na to poslal. Než Řehoř praví, že o to s Mitruosem smlúva jest, že
jest to měl tomu Zíkovi krejčiemu opraviti, a neopravil. Pak což ráčíte tomuto pa-
cholku rozkázati, to račte dáti věděti, nebť jest viece nevyznal, než toto. Také dva
pacholky sedlská sedie od vánoc, kteříž lapeni, ješto vybíjeli člověka v Uohrazené
Německé, a pobrali jemu medu koliko škopkuov; a toho člověk v Uohrazenie drží
Hevléř z Budějovic zástavúů od Bohuslava z Kestřan. Ti tak vyznávají, že když měli
hold na Hlubokń dśti obilim, i że jim Poláci obilí byli vypicovali, a oni nejměli,
čím holdu zpraviti; i položili ty lidi za nepřátelské, a z návodu jiných že sú to
učinili, a chtěli těch holdů dobýti. A jiného nevyznali. I o těch račtež rozkázati
než lidé se za ně přimlúvají, a že by nynie muselo mnoho takových odpraveno býti.
Datum Trzebon, feria IIII. ante sancte Margarethe anno domini oc LXX.
Zdebor z Kozieho, hejtman na Třeboni.
Urozenému pánu panu Janovi z Roznbergka, najvyššímu komorníku království Če-
ského, pánu mému milostivému bud dén.
1939.
Král Matiáš Janovi z Rosenberka: aby Řehoře (Klarice) vypravil s děkanem Pražským do
krajův Chebského a Loketského k jednání věcí křesťanských. (R)
U Brna 1470, 23. července.
Tištěno v Archivu Českém VI. str. 48 č. 5.
1940.
Jan z Vlksic Janovi z Rosenberka: o úrocích lidí jeho strýce. (M)
B. m. 1470, 10. srpna. Orig. arch. Treb. I. A. 6 GB, 9.
Vysoce urozený pane, pane a pane muoj milostivý! Jakož sem prve o strýce
svého a o lidi jeho s VMtí mluvil, aby VMt to pro mé VMti zaslúženie ráčili uči-
niti, a s nimi o ty penieze, kteréž mají na Třeboň dáti, milostivě naložiti, nebť sú
lidé velmi zahubeni a šacováni a holdy veliké dávají na Třeboň. Pakli přes to vždy
jinak býti nemuož, ale prosím VMti, ať polovici dadie. I plné doufánie k VMti mám,
26*
