Dopisy z roku 1446. 19
i Pribikova listu pfiepis posielá, kterak na m6 TMti Zalujé, Ze bych mu člověku do-
bytek zajal a tri dni jej drżal: rat vódóti, żet tak nenie. A tohoť sě táhnu na Ka-
lenici, Zet jest nazajtfie pfijev, an mne doma nenie, ten dobytek sam pustil aż do
mne. A když sem domóv přijel, pověděli sü mi, Ze jest lidem svym zapovédél, aby
u mne žádný z peněz nedělal. À j& vida, Ze mu sé chce se mnû svévuole, obeslal
sem Kalenici, aby mi dobytek zasě postavil. A když mi postaven, hned sem jej ten
den zasě na rukojmě dal. A jakožť dále píše a žaluje VMti, že bych mu lidem
všudy po cestách i po silniciech svobodných bránil honiti: rač věděti, žeť toho nenie,
cožť píše. A tohoť sě táhnu na jeho na vlastnie lidi. Protož, poněvadž jest tak své-
volně lidem svým zapověděl, aby u mne z mých peněz nedělali, a jáť sem také,
pane, zapověděl jim, ať by mého prázdni byli. A mnohoť sem škod trpěl od jeho
lidí, ježtoť toho jim již dále trpěti nemohu, i chtěl bych na svém pokoj mieti.
A tohoť věřím TMti, ze mè TMt ostaví při spravedlnosti, ať bych na svém pokoj
měl. Dán v středu před svatým Dominikem. Smil z Žihobec.
Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozm[bjerka, pánu na mě laskavému.
b) B. m. 1446, 10. srpna. — Orig. arch. Třeb. Fam. Borovnic.
Služba má VMti, urozený pane, pane milý! A jakož VMti Smil píše, že jě
nezdržal tři dny toho dobytku: račte věděti, žeť jest jej tři dny držal a nechtěl pro-
pustiti, jeliż by mu kopu dal. A tohoť chci dovésti. A také píse VMti, Zet sem jé
lidem zapověďal, aby u něho nedělali. Račte, VMt, věděti, žeť jest on počátek toho,
neb netáhl jest od VMti přijeti, aží jest zajal ten dobytek. A já, vida, že on chce
svú vóli mieti, také sem to učinil i kázal sem lidem, aby jemu pohodlé nečinili.
A také píše, že jest nebránil po svobodných cestách honiti. Račte tomu nevěřiti :
bränilt jest a toť chci okázati. A jakožť píše, aby ho VMt ostavil při spravedlnosti,
račte VMt věděti, žeť sem já hotov na spravedlnosti dosti mieti; i podával sem sè
na Kalenici i na jiné dobré lidi, i podnes hotov sem na dobrých lidech přěstati.
Pakli by pfés to chtél svü vóli mieti a sám sobě nalezovati, věřímť VMti, že toho
VMt nedopusti, nebt sem já vždy hotov vašě kázanie učiniti. Datum in die Lau-
rencii, anno oc XLVT*. Pfibík z Borovnice.
Urozenému pánu, panu Oldfichovi z Rosemberka, pánu mému milostivómu, b. d.
€) B. m. 1446, 12. srpna. — Konc. arch. Treb. Fam. Borovnic.
Oldřich [z Rožmberka] sc. Smile milý! Jakož si nám nynie psal, tomu sme
srozumëli. I pisem Přibíkovi, aby on svým lidem nebránil tobě z peněz dělati, než
ty všeckny věci v dobré mieře nechal státi až do toho sněmu, tak jakož ste oba
před námi to učiniti řekli. I zdálo by se nám, aby ty také jeho lidem nepfekázél,
aby oni v té mieře zvuoli měli, jakozto i prve s tvü dobrü vuolí méli. À když,
g*
