Dopisy 2 rohu 1469. 169
A jestližej' co viec Hřiebětova dluhu, nežli páně Mt jest Lhotovi, daj mi to vě-
děti, atbych jej s tiem obeslal, a po čem má za zlaté Lhotovi sraženo býti. Datum
Zwiekow, feria III. in festo Pasche, annorum oc LXIX°,
Busek z Buzic, purgrabi na Zviekově.
Urozenómn panośi Pfibikovi Hadovi z Pabianic [sic], prieteli mému dobrému.
1874.
Mikuláš mladší z Hořic Janovi z Rožmberka: o sporu jeho s Kuniem Olbramovskÿm. (M)
V Selmberce (1469, 30. dubna). — Orig. arch. Treb. Fam. Horicky.
Služba má TMti, urozený pane, pane! Jakož sem před VMtí mluvil s Kun-
šem Olbramovským a na VMti sem přestal o tu lúku, o kterúž jest přě, a to sem
řekl před VMtí: „O tu lúku přestávám, o jiné nic. Bude-li mi se zdáti, s Kunšem
potom co mluviti, budu, a on ke mně též.“ A potom VMt o tu liku menoval Mrakše,
Vykéře, Jarohněva a Osečanského a VMt najvyšší. I stáli sme před nimi, a chtěl
otec muoj i já vše učiniti; což oni rozkáží. A když již k miestu a k konci šlo,
tehdy Kuneš uvrhl v to, že má s mým otcem o list činiti. A ti dobří lidé řekli:
Náš to súd nenie. A tak nás rozpustili. A to jest mnoho dobrým lidem svědomo,
že námi nic nesešlo, ale jím, neb jest v to uvrhl list. A zdálo-li by se jemu potom
co k otci mému, však jest k právu usedl. A tak nás svévolně k pracem i k škodám
připravuje; my přátely s sebú vedem, a on sám byl. A to sme dobrým lidem osvěd-
čili i VMti osvééujem, Ze svü vuoli chce mieti. Protot se s VMtí nestrháme. Ale
budi-li tu liku chtieti sieci, (véfíme VMti, že to proti VMti nebude), my brániti
budem, neb sme se vždy k rovnému poddávali Datum Selmberg dominico ante
Philipi Jakobi. Mikuláš mlašie z Hořic.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozemberka, pánu milému buď d.
1875.
Jan z Rožmberka Mikulášovi z Hořic: chce ho srovnati s Kunšem Olbramovským. (M)
B. m. (1469, po 30. dubnu). — Konc. arch. Třeb. Fam. Hořický.
Mikuláši milý! Jakož píšeš nám o tu lúku, o kterúž činiti máš s Kunšem
Olbramovským, služebníkem naším, rádi bychom to viděli, byšte byli o to srovnáni.
A poněvadž pak mezi vámi srovnáno nenie, věřímeť, že s služebníkem naším sě
pokojně zachováš. A kdyžbychme o těchto suchých dnech příštích v Praze byli, při-
pomeň nám, neb bychom rádi, aby to mezi vámi k dobrému konci přišlo, nebť jsme
my jej o tož obeslali.
Archiv Český XIV. 22
